de

del

Foto:

José Anastasio Euán Romero yéetel Alberto C. Velázquez Solís
Oochel Alberto C. Velázquez Solís
K'iintsil

Jo', Yucartán
Martes 28 ti' marzo, 2017

Ichil u noj a’almajt’aanil u múuch’ péetlu’umilo’ob México, ku ya’alale’ juntúul máasewal máake’, leti’e’ máax ku ya’alikuba máasewal tumen leti’ u k’ajolmuba beey máasewale’, ba’ale’ to’one’ táan k tuklik wa le je’elo’, u xuulil tuukul tia’al u ya’alal wa máasewalech wa ma’, tumen wa beyo’ je’el máaxak unchak u ya’alik leti’e’ máasewal. Táan k tuuklike’, tia’al ka a’alak máax juntúul máak maayae’ k’a’abéet u nupik jejeláas ba’alo’ob jach tia’al máasewal kaajo’obo’ je’ex bix: maaya t’aan; u ch’i’ibalilo’ob; u tuukulo’ob ti’ yóok’ol kaab yéetel kuxtalil; u múuch’taambalil kaajo’ob; u payalchi’ob ti’ jejeláas yuumtsilo’ob, yéetel uláak’ jejeláas ya’abkach ba’alob ku molik u kuxtalil maaya kaajo’ob.

K’áat chi’ beetchaj tia’al u k’áatal máax maayae’ yéetel máax ma’e’ ku jelbesik tuukul le kéen k’áatak máax juntúul maaya máak. Beey túuno’ leti’e’ jaala’acho’ob a’alik máax maayai’. Beyxan leti’ob a’alik máakalmak máasewal kaaj.

Tu xíinximbalil k-kuxtale’, ts’o’ok k-u’uyik u t’aanil nukuch jaalacho’ob, ikil u xak’alta’al xwo’okinil ich maaya máako’obe’, ku xachkuba’ob u ya’alo’ob ma’ maaya kaaj tu’ux ts’o’ok u yantal corriente, u naajil ts’áak yéetel u naajil xook; beey túun xano’, ku ya’aliko’ob ya’abkach úuchben kaajo’obe’, síijo’ob ka ja’ajatspaj lu’um tu a’almaj t’aanil reforma agraria; ku xachkuba xan u ya’al te’a k’iino’oba’, ts’o’ok bin u tu’ubsal maaya t’aan, ba’ale’ ma’ jaaji’, tumen ya’abkach máako’ob léeyli’e’ u tsikbalo’ob ich maaya. Ku ya’alal xan yo’olal maaya kaajo’obe’, ts’o’ok bin u tu’ubsal u meyaj u jets’t’aanil úuchben báatabo’ob, tia’al u xu’ulsiko’ob chi’ichnakil, k’uuxil yéetel ba’atelil ku yantal ich maaya máak’o’ob; k’aabet k-k’a’ajsik ti’ le nukuch jala’acho’obe’, leti’ máaxo’ob tu tookajto’on u jets’t’aanil úuchben báatabo’ob, k’iin tu beetajo’ob túumben a’almajt’aano’ob.

Máax jets’ik túun máax maayai’. To’one’ k-tukultike’ chen to’on úuchak k-a’alik wa maaya’on wa ma’i, tumen juntúul máasewal kaaje’, k’a’abéet u paktikuba ichil tuláakal u kajnáalo’ob, tumen jump’éel múuch’ túukul yaanto’on, jump’éel múuch’ táambal kuxtal péeksiko’on te’ k’iino’oba’. Walkila’, ya’abkach maaya máako’ob meyajtik túumben nu’ukulo’ob, ba’ale ma’ táan k-tu’ubsik tuláakal ba’al suuk k-beetik. A’alaba’ jaaje’, jaalacho’obe’ ku tukultiko’ob wa juntúul maayae’ ku k’exik u yiipil tu jeel jejeláas nook’o’ob yéetel wa ku tsikbalo’ob ti’ nu’ukul t’aan, ts’o’ok bin u k’exbesiko’ob u máasewal tuukulo’ob.

To’one’ k-a’alike’, ma’ leti’e’ jaalacho’ob a’alik máax maaya wa ma’. Máax maaya’one’, k-kuxtal tu ch’i’ibalil úuchben maaya’ob, kex tumen bejla’e’ yaanto’on jejeláas ba’alo’ob xa’ak’antako’ob yéetel u kuxtal máax k’ucho’ob walkil 500 ja’abo’ob, uchik u to’okolto’on k-lu’uma’, yéetel tu ch’a’ajolto’ob u xu’ulsiko’ob u kuxtal maaya kaaj.

________________________________________________________

[b]¿Quién es maya?[/b]

En las leyes del Estado mexicano se establece que indígena es aquel que se reconoce como tal. No obstante, nos preguntamos si la autoadscripción es suficiente, pues no basta con sentirse maya para serlo. Desde nuestra experiencia en la defensa de los derechos del pueblo maya, hemos visto que el Estado mexicano antepone la decisión acerca de quién es maya, qué pueblo lo es y cuál no. Algunos argumentos para la determinación se basan en elemtentos como los sistemas tradicionales de gobierno, actualización de servicios, tales como la luz eléctrica, o la introducción misma hacia la modernidad.
[email protected]
[email protected]