de

del

Eduardo Lliteras Sentíes
Oochel Greenpeace
K'iintsil

Jo', Yucatán
Lunes 4 ti' diciembre, 2017


Sajbe’entsil u sa’atal chaway wa arrecife tu petlu’umil lu’umil Yucatán. Ku k’astalo’ob yo’olal u chokotal yóok’ol kaab, tumen ku saktalo’ob, ba’ale’ ts’o’okole’ ku p’íitchajalo’ob le kéen seten chu’ukuko’ob. Ba’ale’, u seen k’uchul máak xíimbal yéetel u ya’abta’al kaaj jáal ja’e’, ku ye’esik jach k’a’anan u kaláanta’alo’ob yéetel u táakbesa’al le ma’ káajak u kaláanta’ali’. Chéen ja’alil beey kéen béeyak u kaláanta’al ti’al ma’ u ch’éejel, beey a’alab tumen Greenpeace yéetel UNAM, ichil jumpéel xak’al xook j ts’a’ab k’ajóoltbil uchak u beeta’al jump’éel xíimbal meyaj tu’ux yaan jayp’éel arrecifes, ti’al u yojéelta’al bix yaniko’ob walkila’ yéetel ti’al u yila’al u k’a’ananil u táakbesa’alo’ob ichil reservas tu’ux yaan u táakpajal México ti’al u kaláanta’al kuxtal yaan yóok’ol kaab walkila’, tu ya’alajo’ob.

Jo’op’éel u chawayilo’ob u péetlu’umil Yucatáne’ jach loobilchaja’ano’ob le beetik k’a’anan u séeb ts’aatáanta’alo’ob, beey uchik u chikpajal ichil xak’al meyaj j beeta’ab tumen Greenpeace yéetel Laboratorio de Biodiversidad Arrecifal tu’ux ku ye’esa’al le je’ela’ táan u yúuchul yo’olal u seen chu’ukul kay o seen yantal xíimbalil yéetel u nojochtal kaaj jáal ja’.

Ichil jo’olajun chaway xak’alta’abe’ chéen jump’éel jach ma’alo’ob yanik, ka’alikil uláak’o’obe’ ku loobilta’alo’ob yo’olal u seen chu’ukul kay, u k’askúunta’al ja’, u chokotal yóok’ol kaab yéetel u yantal macroalgas. U chawayil Alacranese’ ti’ yaan ichil le talam yaniko’obo’.

“Tu kaajil Alacranese’ chawayile’ ma’ ma’alo’ob yaniko’obi’ tumen ma’ ts’aatáanta’ani’, u yantal u boimasail kayo’ob yéetel u ya’abta’al macreoalgas, tu ya’alaj Greenpeace. “Ku jach chikbesa’al ti’ ka’ap’éel chawayilo’obe’ jach u p’íit u xookil u biomasail ti’al kay ku ko’ono’lo’ob tumem je’el bix jump’éel Área Natural Protegida (ANP) ku páa’ta’al ka yanak ka’anal u xookil biomasas. Tu xamanil Alacranese’ j ila’ab junmúuch’ mantarrayas yéetel noojole’ kaxanta’ab u trampail ti’al u chu’ukul chakay, le beetik ku jach yantal chuk kayo’ob te’elo’” beey je’ets’ tumen le mola’ayo’.

Greenpeace yéetel Laboratorio de Biodiversidad Arrecifal y Conservación (BARCO) ti’ Unidad Académica de Sistemas Arrecifales ti’ UNAM, tu ts’áajo’ob k’ajóoltbil ba’ax chikpaj ti’ xak’al xook múul beeta’ab tu winalil diciembre ti’ u ja’abil 2016, tu’ux ku ya’alale’ k’a’anan u beeta’al tumen jala’acho’ob uláak’ noj meyajo’ob ti’al u kaláanta’al.

Xíimbal meyaj j beeta’ab yóok’ol u cheemil Rainbow Warrior, ti’alinta’an tumen Greenpeace, tu ts’áaj u páajtalil u xak’alta’al bix yanik u toj óolal u chawayilo’ob Alacranes, Cayo Arenas yéetel Triángulos, p’aatalo’ob tu Bancoil Kaanpech, jayp’éel chaway jatsa’ano’ob yéetel ma’ tu jach xak’alta’alo’ob ti’ u ja’ilo’ob Golfo de México; beyxan le yano’ob Cozumel yéetel Isla Contoy, ich Caribe Mexicano.

Xak’al xooke’ “ku chikbesik kex jump’íit ba’ale’ noj ba’al ti’al k mola’ay yéetel ti’al u aj xak’al xookilo’ob Universidad Nacional Autónoma de México yéetel Universidad Autónoma de Baja California Sur. Xaak’ale’ ku ya’alik ichil jo’olajun chaway xak’alta’abe’, óoxp’éel jach talam yaniko’ob, ka’ap’éele’ je’ets’o’ob beey ma’ paatalo’obi’; kamp’éele’ óol ma’alo’ob yaniko’ob, jo’op’éele’ ma’aloo’ob yéetel chéen jump’éel jach ma’alo’ob yanik, yo’olal bix jets’a’anil u ma’alo’obil toj óolal tumen Iniciativa Arrecifes Saludables, tu’ux ku táakbesik coral yéetel macroalgas ichil u nu’ukbesaj, beyxan u seen yantal kay ku janalo’ob yéetel ku ko’onolo’ob.

K’a’anan u ya’alal, ichil chaway xak’alta’abo’obe’, wakaxp’éele’ táakbesa’ano’ob ichil jump’éel ANP yéetel uktúul ti’ le je’elo’obo’ ti’ yano’ob Cayo Arenas yéetel Triángulos, mix jump’éel ts’a’aban ichil jump’éel jaats ti’al u kaláanta’al.
Kex túun beyo’, le chawayilo’ob je’elo’ leti’e jach ma’alo’ob yaniko’obo’, u yutsile’ tumen 150 náach yaniko’ob ti’ jáal ja’; ba’ale’ láayli’ chika’an ku jach chu’ukul kay te’elo’, tumen ma’ táakbesa’an ti’ mix jump’éel ANP.

Beyxan te’e xak’al xooke’ ku chikpajal kex táan u ya’aba’al ANP tu lu’umil Quintana Roo, taak’in ts’a’aba’an ti’al u kaláanta’ale’ ts’o’ok u jach éemel ti’ le ts’ook lajun ja’abo’oba’. Walkila’, ku ts’a’abal 81 pesos ti’al jump’éel kilométro cuadrado (km2), p’íitchaj 27 u téenal wa ku ke’etel yéetel le j ts’a’ab 2007, uchak u k’u’ubul 2 mil pesos ti’al jump’éel km2. Lajun ja’abo’ob paachile’, j k’u’ub 7.72 millonesil pesos ti’al Parque Nacional Arrecifes tu kaajil Cozumel, ka’alikil ti’al u ja’abil 2017 chéen 0.9 millonesil pesos tu k’amaj, beey uchik u núukik u mola’ayil Secretaría de Medio Ambiente y Recursos Naturales yéetel Comisión Nacional de Áreas Naturales Protegidas.

Xak’al xooke’ ku ya’alik le je’ela’ táan u yúuchul tumen táan u séebtal u nojochtal kaaj yéetel u ya’abtal u k’uchul máak xíimbal. Ts’o’okole’ ku ya’alik tu lu’umil Quintana Rooe’ kaja’an óoli’ jump’éel millón máako’ob, u nojochil kaaje’ ku chikpajal lalaj áak’ab yéetel sáasilo’ob j ts’a’aban yóok’ol bej, u ya’abile’ ku chikbesik ti’ yaan tu xamanil u jáal ja’il Quintana Roo.

U noj ba’alil chawayil le péetlu’uma’

U péetlu’umil Yucatáne’ ti’ p’aatal tu nojol lak’inil Méxicoe’, u jáal ja’ilo’ob Kaanpech yéetel Yucatáne’, isíinsa’an tumen Golfo de México, le yano’ob Quintana Roo’e’ yo’olal Mar Caribe.

Sistema arrecifal yaan Golfo de México k’ajóolta’an beey Banco de Campeche, tu’ux yaan bulukp’éel chawayo’ob: Alacranes ich Yucatán yéetel Cayo Arenas, Bajo Nuevo, Bancos Ingleses, Triángulos Oeste, Triángulos Este, Triángulos Sur, Banco Pera, Bajos Obispos, Banco Nuevo yéetel Cayo Arcas, ich Kaanpech.

Chaway tu jáal ja’il Quintana Roo táakbesa’ano’ob ichil Sistema Arrecifal Mesoamericano (SAM). Le sistema je’ela’ ku p’isik óoli’ jump’éel km, lik’ul Máxico tak Honduras, tu ja’ilo’ob México ku káajal Isla Contoy tak Xcalak.

Ichil u chawayil Cozumel táan u xak’alta’ale’ ti’ yaan: Chankanaab, Tormento yéetel San Clemente, ba’ale’ chikpaj jach ya’ab u biomasail hervívoro kay yéetel ku ko’onol yaan te’elo’.