de

del

Paul Antoine Matos
Oochelo'ob Rodrigo Díaz Guzmán
K'iintsil

Jo', Yucatán
Lunes 12 ti' marzo, 2018

Ichil u máan ja’abo’obe’ chéen yuum Isidro Ávila p’aatal beey máax beetik u j ch’a’a oochelil ti’ u pik’il ju’unil Diario de Yucatán. Chéen u nu’ukul meyaj tu ch’a’aj u yoochel u k’ajla’ayil le noj lu’uma’, je’el bix u xíimbal papa, ajawo’ob yéetel tak máako’ob táakbesa’abo’ob tu múuch’kabil PRI ichil u k’iinilo’ob oposición tu kaajil Jo’.

Ma’ili’ okok meyaj te’e pik’il ju’uno’ ku meyaj beey [i]freelancer[/i], k’iin mix patjo’oltak le t’aano’, ku meyaj ti’al ka’atúul fotoreportero’ob ti’ u lu’umil Yucatán yéetel ku jóok’sik oochelo’ob ti’ k’iimbesajo’ob.

Síij tu k’iinil 15 ti’ mayo ti’ u ja’abil 1929, chéen óoxp’éel ja’abo’ob paachil ka’aj patjo’olta’ab u pik’il ju’unil Diario de Yucatán tumen yuum Carlos R. Menéndez tu k’iinil 31 ti’ mayo ti’ u ja’abil 1926, tu’ux tu kanaj meyaj, ts’o’okole’ chéen jump’éel winal ts’o’okok u beele’, ka’aj ook meyaj te’elo’, tu ja’abil 1955. Tu ts’o’oksaj u beel yéetel u meyaj ba’ale’ beyxan yéetel u yatan.

U yotoche’ ti’ p’aatal tu baantail Santiago, jump’éel kúuchil e’esajil tu’ux ku chíimpoltaik u meyaj. Kex 50 u p’éel cámaras jats’utskíinsik jump’éel vitrina. Yaane’ úiuchbentak, ka’ach ku k’a’abéetkunsa’al placas, yaan xane’ leti’e’ túumbentako’ob ma’atáan u k’a’abéetkunsa’al revelado yéetel ku páajtal u tu’upul wa yaan ba’ax ma’ jóok’ tu beeli’. Láayli’ te’elo’ ku ch’uyukbal xan jayp’éel chíimpolalo’ob, le tu k’amaj ichil 58 ja’abo’ob ka’alikil táan u meyaj Diario de Yucatán, yéetel le yanchaj tu paach, beyxan u ju’unil u ts’o’okol u xook u paalal yéetel u yoochel u yáabilo’ob yéetel u x ka’a áabilo’ob.

Tu salail yéetel tu cuartoil chan kúuchil e’esajile’ ku yu’ubal u máan k’íinalil iik’ k’a’ajesajilo’ob. Tak’a’an tsikbalo’ob, jump’éel tu paach uláak’ ka’alikil u jóok’ol tu chi’. Ku káajal yéetel ba’ax tu beetaj ka’ach tu paalil, ts’o’okole’ u táankelemil. Ka’ach ti’ u yuume’ yaan jump’éel u kúuchil koonol ti’ jejeláas ba’alo’ob ti’al u ch’a’abal oochel, Hollywood Estudio u k’aaba’, ts’o’okole’ k’aaba’inta’ab beey Bermúdez & Ávila yéetel tu ts’ooke’ j p’áat beey Fotografía Ávila, tu ja’abil 1939.

Te’e k’inako’obe’ káaj u yáantik u yuum, ku p’o’ok oochelo’ob, ts’o’okole’ káaj u beetik revelado. Beyxan tu kanaj u ts’áak u boonil u yoochel ku beeta’al ti’ estudio, je’el bix u beetik u yuume’; Isidroe’ yéetel acuarela ku meyajtik ts’o’okole’ ku xáantal kex jump’éel k’iin yéetel jump’éel oochel, ka’alikil u yuume’ maanal ti’ jump’éel ku beetik yéetel óleo ti’ jump’éel k’iin.

Tu k’ajóoltaj Pedro Guerra, paalil, máax ti’ p’atab u kúuchil Fototeca Guerra tu’ux ch’a’ab u yoochel kuxtal sáansamalil, política yéetel u meyajil kij ku beeta’al Yucatán ti’al u ts’o’okbal siglo XIX yéetel u yáadx chúumukil siglo XX. Ka’alikil u kambale’ a’alab ti’ asab ma’alo’ob wa u yoochelo’obe’ ku meyajtik yéetel ba’ax ku k’aaba’tik sepia, ma’ sak yéetel booxi’. Beey túuno’, Isidro Ávila káaj u xak’al meyaj yéetel cámara, u meyajil placas yéetel “fantasmas” yaan u xanab, jump’éel truco jóok’sa’ab tu pik’il ju’unil Kodak.

Kex tumen tu máansaj jo’op’éel ja’aob’ob táan u kaambal ti’al u beetik u cadeteil.

Ichil ba’ax tu kanaj yéetel tsol xikin ts’a’ab ti’ ka’alikil táan u meyaj tu mola’ay u yuume’, Isidro káaj u ch’a’ak oochelo’ob ti’ Liga Peninsular de Béisbol. K’a’abéet ka’ach u yantal kex óoxp’éel metros náach ti’ tu’ux ku báaxta’al wóolis ti’al ka yanak jump’éel jats’uts oochel ti’ máax ku báaxal. Beyxan ku yáantik ka’atúul j ch’a’a oochelo’ob ku meyajo’ob ti’ pik’il ju’uno’ob beyxan ku meyaj ti’ k’iimbesajo’ob yéetel ti’ báaxal wóol, tu beetaj tak ka’aj ila’ab leti’ máax ch’a’ak oochelo’obo’.

Ichil uláak’ ba’alo’ob tu beetaje’, leti’e’ oochel ku k’aaba’tik panorámicas. Juntéenake’, ka’alikil táan u k’u’ubul chíimpolal ti’ u x ajawil Izamale’, tu ch’a’aj ka’ap’éel oochel, jump’éel u ti’al yéetel uláak’e’ u ti’al juntúul ti’ le j ch’a’a oochelo’obe’, ba’ale’ ti’al u yilik máakalmáak u ti’ale’ tu k’exaj u kúuchil tu’ux tu ch’a’aj tu ka’ap’éelil.

Ook meyaj tu pik’il ju’unil Diario de Yucatán jach táant u ts’o’okol u beel, tumen beey k’áatabik tumen máasx patjo’olt pik’il ju’un, yuum Carlos R. Menéndez. “Ma’ in wojel bix u meyaj juntúul u j ch’a’a oochelil ku meyaj ti’ prensa”, ku ya’alik ka’alikil u k’áat chi’ita’al, chéen jump’íit meyaj tu yáax beetaj.

“Ka’aj ooken meyaj Diarioe’, ma’ in wojel ba’axteni’, uts uchik in k’a’amali’. Yuum Carlose’ ku tsolik in xikin ti’al u ye’esik ten bix k’a’anan u t’anik máak”, ku ya’alik. Beyxan tu kanaj u meyajt fotomecánica, fotograbado yéetel radiofoto.

Jump’éel ti’ le oochelo’ob asab k’a’anantako’obe’ leti’e’ tu’ux tu jóok’saj máadx beetik u secretarioil Hacienda tu noj lu’umil México uchik u much’ikubáaj yéetel máax táan ka’ach u beetik u jala’achil u noj lu’umil Yucatán. Tséelik uchik u yantal, u cámaraile’ tu tak’aj tu t’eet’. Tu tukultaj ba’ax súutukil ma’alo’ob ti’al u ch’a’ak oochel ka’aj tu beetaj.

Ti’ le oochelo’ chikpaj u secretarioil Hacienda ka’alikil táan u bonik juntúul burro. Ts’íib ts’a’ab yáanale’ ku ya’alik secretarioe’ táan bin u bonik máak ku t’aan te’e súutuko’. Jala’ach máax ku t’aan te’e súutuko’ chikpaj ka’alikil u xitmaj u k’ab.