de

del

Reuters, Afp, Sputnik
Oochel Ap
K'iintsil

Inglaterra
Jueves 15 ti' marzo, 2018

Ka’awjeak k’a’ayta’abe’ kíim tu yotoch Cambridge, cosmólogo yéetel astrofísico Stephen Hawking, 76 u ja’abil. Tu yóoxtúulil u paalal tu yajóoltajo’ob uchik u kíimil u yuumo’ob: “Jach luba’ab k óol tumen bejla’e’ sa’at u kuxtal k yuum”, tu ya’alajo’ob Lucy, Robert yéetel Tim, ti’ jump’éel k’a’aytajil ts’íib j ts’a’ab k’ajóoltbil tumen u kúuchil Press Association. "Juntúul nojoch científico ts’o’okole’ ba’ax tu beeta’aje’ yaan u p’áatal ti’al u mantats’il ja’abo’ob”.

Hawking síij tu k’iinil 8 ti’ enero ti’ u ja’abil 1942, tu kaajil Oxford, Reino Unido. Ma’ séen ya’ab ja’abo’ob paachile’, chíimpolta’ab beey juntúul máax péektsiltik científico ba’alo’ob, tumen tu k’áatchi’ibtaj ba’ax jets’a’an tumen j ts’ak yajo’ob, máaxo’ob tu ya’alajo’obe’ ma’ tu xáantal ken kíimik uchik u tsa’ayal ti’ u jump’éel jela’an esclerosis lateral amiotrófica (ELA), k’oja’an ku kíinsik neuronas motoras, leti’e’ ba’ax beetik u meyaj tu beel bix u péek wíinkilal, ts’o’okole’ leti’e’ k’oja’an beet u p’áatal pektal ti’ silla de ruedas.

Tu ja’abil 1979, k’aaba’inta’ab beey máax jo’olbesik u ka’anal xookil Cátedra Lucasiana ti’ u noj najil xook Universidad de Cambridge. K’uch te’elo’ uchik u luk’ul Universidad de Oxford ti’al u kanik astronomía teórica yéetel cosmología.

Xooke’ yanchaj u p’atik tumen tu píitmáansaj 67 ja’abo’ob, leti’ u xuulil ti’al u yúuchul kaambal te’elo’, j xo’ok óoxp’éel siglo paachil tumen u “yuumil” gravedad Isaac Newton.

Ti’al u ja’abil 2007, Hawking tu k’áatchi’ibtaj wa jaaj ba’ax je’ets’ tumen Newton, uchik u beetik jump’éel u vueloil gravedad cero tu lu’umil Estados Unidos, tu’ux tu tukultaj chéen jump’éel yáax xáak’ab táanil ti’ vuelo soborbital espacial ku tukultik u beetik ka’achij.
“Kin tukultik wíinike’ ma’atáan u k’uchul tu paachil k’iin wa ma’ táan u bin espacioi’”, tu ya’alaj ti’ u ts’ook ja’abilo’ob kuxtal.

U áanalte’il ‘Breve historia del tiempo’ jach séeba’an uchik u ko’onol, le beetik k’aaba’inta’ab beey best seller, tumen ya’abach máak manej.

U tuukul beey científicoe’ chikpaj tumen tu múul e’esaj yéetel u yéet meyajil Cambridge, Roger Penrose, uchik u ye’esiko’ob jump’éel túumben matemático nu’ukbesaj beeta’ab yéetel u teoríail relatividad general patjo’olta’ab tumen Albert Einstein.

Táakpaj ichil Real Sociedad de Londres, ti’alinta’al tumen Academia Pontificia de las Ciencias y de la Academia Nacional de Ciencias de EEUU, beyxan tu jo’olbesaj u noj xookil Cátedra Luasiana de Matemáticas ti’ Universidad de Cambridge.

Ka’alikil kuxa’ane’ chíimpolta’ab yéetel laj ka’ap’éel honoris causa yéetel Orden del Imperio Británico, Premio Príncipe de Asturias de la Concordia, Medalla Copley, Medalla de la Libertad yéetel Premio Fundación BBVA Fronteras del Conocimiento.

_____________________________________________________

[b]“Recuerda mirar a las estrellas y no a tus pies”[/b]

Murió el famoso cosmólogo y astrofísico Stephen Hawking a la edad de 76 años en su casa de Cambridge, según la declaración de un portavoz de la familia.

Sus tres hijos han lamentado la muerte de su padre: "Estamos profundamente entristecidos porque nuestro querido padre haya fallecido hoy", declararon Lucy, Robert y Tim, en un comunicado publicado por la agencia británica Press Association. "Fue un gran científico y un hombre extraordinario cuyo trabajo y legado perdurarán muchos años".