de

del

La Jornada Maya
Oochel Gibran Huerta / INAH
K'iintsil

Quintana Roo
Viernes 1° ti' septiembre, 2017

U múuch’ul kili’ich ba’al ich mexica yéetel maaya maitsil, ku chikpajal ti’ úuchben nu’ukulo’ob beeta’an yéetel tuunich, k’atil, jade, baak -yaane’ yáax juntéen u ye’esalo’ob Quintana Roo-, ba’ale’ ti’ yano’ob tu ye’esajil [i]Una ofrenda a Xochipilli. Entre luces canta y llega el sol[/i] yéetel [i]Sangre para los dioses. El sacrificio en la visión de los mayas y los mexicas.[/i]

E’esajilo’obe’ jo’olbesa’an tumen Instituto Nacional de Antropología e Historia (INAH), múul meyajta’an ichil Museo Maya de Cancún yéetel Museo del Templo Mayor, ti’ u noj kaajil México. Yaan u páajtal u cha’atal tak 26 ti’ noviembre ku taalo’.

Tu súutukil u ts’a’abal k’ajóoltbil e’esajile’, máax jo’olbesik INAH, Diego Prieto Hernández, tu nib óoltaj múul meyaj yanchaj ich aj xak’al xooko’ob yéetel máaxo’ob ku meyajo’ob te’e ka’ap’éel kúuchilo’obo’, tumen meyaj béeychaj u beeta’ale’ “ku beetik u na’atik máak bix u yila’al tíich’ óolal tumen ka’ap’éel úuchben noj miatsilo’ob jach nojba’alchajo’ob tu noj lu’umil México: mexica yéetel maaya”.

Tu súutukil u ts’a’abal k’ajóoltbil cha’ane’, táakpaj u jala’achil u lu’umil Quintana Roo, Carlos Joaquín González; máax jo’olbesik INAH ti’e noj lu’umo’ Adriana Velázquez Morlet; máax beetik u coordinador Centros INAH tu noj lu’umil Mëxico, José María Muñoz Bonilla yéetel máax jo’olbesik Museo del Templo Mayor, Patricia Ledesma Bouchan. Tu súutukil u t’aan aj xak’al xook Prieto Hernández tu ya’alaj yéetel e’esajila’ yaan u páajtal u jelbesa’al tuukul ma’ paatalo’obi’, tumen tak bejla’a beey u yila’alo’, tumen ku yáax ts’a’abal u tuukul sak wíiniko’ob yo’olal bix u yilko’ob tíich’ óolal.

Adriana Velázquez Morlet tu tsolaj tu ye’esajil Sangre para los dioses. El sacrificio en la visión de los mayas y los mexicas much’kíinsa’al 80 nu’ukulo’ob -17 ku taalo’ob Templo Mayor, 43 ti’ Centro INAH Quintana Roo yéetel 20 ti’ Museo Maya Cancún- je’el bix k’oj, ba’alil kaal, úuchben tuunicho’ob, baakelo’ob yéetel Entierro 18 yaan Zona Arqueológica San Miguelito.

Tu ja’abil 2012 kaxta’ab u baakel juntúul wíinik, xiib ku tukulta’al kuxlaj tu k’iinilo’ob Posclásico Tardío (1250-1550 d.C.) yéetel kex 34 u ja’abil ka kíimij. Ka jmu’uke’, ts’a’ab ka’ap’éel bajab che’ beeta’an yéetel u baakel ch’íich’, ka’ap’éel u yook abanico, u baakel wíinik póola’an, u koj ba’alche’ob yéetel 16 u loomil raya, jach jejeláas u nu’ukul uchik u mu’ukul.

E’esajile’ jóok’sa’an ukp’éel u jaatsilo’ob: Kíimil, Tich’ óolal, U jejeláasil tich’ óolal, U tíich’ óoltikubáa máak, U nu’ukulil tich’ óolal, Pok ta pok yéetel U muukulil 18 San Miguelito. U meyajil curatoria jbeeta’ab tumen Adriana Velázquez Morlet; máax p’aatal u meyajt Museo Maya Cancún, Ximena Arellano Núñez, yéetel aj xak’al xooko’ob Enrique Terrones González, Antonio Reyes Solís y Allan Ortega Muñoz, ku meyajo’ob léeyli’ te’e kúuchilo’.

[b]U tíich’ óolil Xochipilli[/b]

Tu ye’esajil Una ofrenda a Xochipilli, táakbesa’an 83 nu’ukulo’ob kaxta’ab ti’ Ofrenda 78, tumen aj xak’al xooko’ob táan u meyajo’ob ka’ach ti’ Proyecto Templo Mayor, tu ja’abil 1978. U noj ba’alil tíich’ óolala’, ku ya’alik Patricia Ledesma, ti’ yaan tu mejenil nu’ukul paax beeta’an, yéetel ti’ óoxp’éel xotob meyajnaj tia’al u kíinsa’al máak, kex jump’éel metro u ka’analilo’ob.

Nu’ukulo’ob ku loomo’ob yéetel ku xooto’obe’, u chíikulal Macuilxóchitl-Xochipilli:jump’éel k’ab naats’ tu bóoxel u chi’, u táan u yiche’ chak u boonil,beeta’an u p’óok yéetel u k’u’uk’mel ch’íich.Tu paache’ ts’a’abak jump’éel sak pikit yéetel u paanil k’iin.

Chúumuk k’iin, 20 ti’ agosto yaan u beeta’al jump’éel tse’ek tsikbal tumen máax jo’olbesik Museo del Templo Mayor, ku k’aaba’tik Una ofrenda para Xochipilli dueño del rojo crepúsculo, ti’ le kúuchilo’.

Museo Maya Cancún, ti’ p’aatal yóok’ol u bejil Kukulcán, km. 16.5, Zona Hotelera, Cancún, Quintana Roo. 70 pesos ken u tojolt u yokol máak, yéetel xma’ bo’olil tia’al ma’ u chuk 13 u ja’abil, nojoch máak, xoknáalo’ob yéetel credencial; xma’ bo’olil u yokol mexicanos ti’ domingos, yéetel je’ek’ab las 9 ja’atskab k’iin tak las 6 tu taal u chíinil k’iin.