de

del

La Jornada Maya
Oochel Héctor Montaño, INAH
K'iintsil

Lunes 19 ti' febrero, 2018

U beeta’al xaak’al meyajo’ob yéetel u tecnologíail [i]lidar[/i] tu ts’áaj u páajtalil u je’ets’el beyka’aj u nojochil u noj purépecha kaajil Angamuco, naats’ p’aatal ti’ Morelia, ts’o’okole’ ku tukula’ale’ yaan kex 40 mil u p’éel u kúuchilo’ob, láayli’ leti’e’ beyka’aj yaan tu petenil Manhattan, beey uchik u ya’alal tumen arquéologo Chris Fisher, ti’ u noj najil xook Universidad Estatal de Colorado, ts’a’ab k’ajóoltbil tumen u pik’il ju’unil The Guardian.

Tecnología [i]lidar[/i] (u kaxta’al ba’al yo’olal u náachil ba’al yéetel sáasil) k’a’abéetkunsa’ab ti’al u meyajo’ob beeta’ab tak ma’ seen úuch tu lu’umil Guatemala, tu’ux kaxta’ab jump’éel úuchben maaya kaaj maanal ti’ 60 mil kúuchilo’ob, je’el bix xan Honduras, meyajta’ab yéetel pulsos láser ku jóok’olo’ob ti’ péepen k’áak’ ba’ale’ ku k’uchul tak lu’um; le je’elo’ yéetel xan u yáantajil GPS ku ts’áako’ob u páajtalil u beeta’al jump’éel mapa tridimensional.

Yo’olal u kaajil Angamuco, The Guardian tu ch’a’aj u t’aan Fisher, máax u ya’almaj: Ma’ tu páajtal u tukulta’al le nojoch kaaja’ ti’ yanchaj tu puksi’ik’al u lu’umil México ts’o’okole’ mix máak ilej. Arqueólogoe’ ma’ úuche’ tu ts’áaj k’ajóoltbil tu kúuchil Asociación Estadunidense para el Avance de la Ciencia, Austin, Texas ba’ax kaxta’an ti’ u ts’ook meyajil.

Purépecha kaaje’ jach yanchaj u muuk’ ma’ii’ k’uchuk sak wíinik. U noj kaajile’ ti’ yaan tu jáal ja’il Pátzcuaro, yéetel ts’a’ab u k’aaba’ beey Tzintzuntzan.

[b]Maanal ti’ u ka’atéenil Tzintzuntzan[/b]

U p’iisil Angamuco ku máansik ka’atéen u nojochil Tzintzuntzan, tumen ichil ba’ax ts’a’ab ojéeltbil yéetel u yáantajil tecnologíae’, yaan kex 28 kilómetros cuadrados u nojochil, ba’ale’ tuláakal le je’elo’ laj pi’ix utmne lava, ku ya’alik The Guardian.

Ichil uláak’ ba’alo’ob a’alab tumen Fisher ku tsolik “yaan kex 40 mil u p’éel kúuchilo’ob, óoli’ leti’e’ beyka’aj xan ku yantal tu petenil Manhattan, ts’o’okole’ purépecha kaaje’ jela’an beeta’anil: pirámides yéetel plazaobe’ ku yantalo’ob ti’ waxakp’éel múuch’o’ob tu bak’pachil le noj kaajo’”.

Fisher, ku tukultik yanchaj kex 100 mil u túul máak kajlaj Angamuco k’iin jach yaan lik’a’an, ichil u ja’abil 1000 yéetel 1350 dC., le je’elo’ ku p’atik beey u ka’ap’éel noj kaaj asab nojoch tu chik’inil México te’e k’iino’obe’, tu jets’aj j xak’al xook.

Angamuco kaxta’ab tu ja’abil 2007, te’e k’inako’obe’ yáax beeta’ab xaak’al suuk u beeta’al, páatchaj u yila’al beeta’an kex 500 mil u p’éel kúuchilo’ob, ba’ale’ tak tu ja’abil 2011 ka’aj káaj u k’a’abéetkunsa’al [i]lidar[/i] tecnología.

The Guardian ku ya’alike’, u jach úuchbenil k’iin jeets’el yanchaj wa ba’ax te’e noj kaaje’, je’el bix u xéexet’al k’at yéetel u k’a’abéetkunsa’al radiocarbono ti’ u yalabil tíich’ óolalo’obe’, je’ets’ tu ja’abil 900 dC, ts’o’okole’ ku tukulta’ale’ ka’a jaats yanchaj ti’ u kuxtal Angamuco yéetel uláak’ jun jaats uchik u lúubul ma’ili’ k’uchuk sak wíiniko’ob.

Fisher tu ya’alaje’ yéetel u yáantajil lidar yaan u páajtal u k’ajóolta’al uláak’ ba’alo’ob. Je’el tu’uxa’ak ka juulnak máak yéetel le nu’ukulo’, ku yantal ba’al túumben a kaxtik, ba’ale’ le je’elo’ ku yúuchul tumen ma’ ya’ab ba’al k ojel yo’olal u yúuchben kaajilo’ob le noj lu’uma’. Walkila’ unaj u jel ts’íibta’al áanalte’ob ku k’a’abéetkunsa’al ti’al ts’aa xook, ba’ale’ le kéen máanak uláak’ ka’ap’éel ja’abo’obe’ unaj u jeel beeta’al tuka’atéen.