de

del

Europa Press
Oochel wikipedia.org
K'iintsil

Miércoles 24 ti' enero, 2018

Ichil ba’ax ku chikpajal tu yáax mapail tu’ux ku ya’alal bix jump’éel xíiwe’, ku chikpajal chéen jump’éel chan k’a’anan múuch’il poteína ku múul meyaj ti’al ka béeyak u chikbesa’al tumen jump’éel xíiw beyka’aj u chajil ku yantal tu táan tuláakal ba’ax bak’pachtiko’ob.

Xíiwo’obe’ mina’an u yicho’ob mix u xikino’ob, ba’ale’ kex beyo’ ku páajtal u yilko’ob ba’ax, ku yu’ubajo’ob yéetel ku yantal bix u núukiko’ob jejeláas ba’alo’ob ku yúuchul tu bak’pachilo’ob, je’el bix ba’ax je’el u páajtal u k’oja’ankúunsik. Ku beetiko’ob yéetel u yáantajil ya’abach u proteínasil membrana yéetel le ku páajtal u yilko’ob tu’ux yaan microbios wa uláak’ k’aasil ba’alo’ob.

Chéen jump’íit ti’ tuláakal proteína’ob ts’o’ok u xak’alta’al yéetel u yáantajil genética clásica, ts’o’okole’ ma’ ya’ab ba’al xan ojéelta’an yo’olal bix u múul meyaj sensoro’ob. Walkila’, jumúuch’ aj xak’al xooko’ob ti’ jejeláas lu’umo’obe’ ts’o’ok u beetiko’ob u yáax mapail ti’al 200 biomoléculas, tu’ux ku ye’esa’al bix u meyaj jump’íit proteínas beey ba’ax nup’ik yéetel uláak’ múul meyaj ku yantal ichil.

Jump’éel yáax meyaj táan u beeta’al ti’al yila’al u yáax jaatsil meyaj ku yantal ichil proteínas, beey je’ets’ik ti’ jump’éel k’a’aytajil ts’íib jóok’sa’ab tumen Shahid Mukhtar, j ka’ansajil biología ti’ Universidad de Alabama en Birmingham (UAB), máax táan u táakpajal ti’ le xak’al xooka’.

U na’ata’al bix u meyaj ichile’ je’el u ts’áak u páajtalil u yantal uláak’ bix u kaláantikubáaj xíiw ti’al ma’ u séeb k’astalo’ob wa u loobilta’al tumen ba’alo’ob je’el bix ooxol, yáax k’iin, ch’óoch’il wa u jaats’il ke’el. Le je’el xano’ je’el u beetik tak u yantal uláak’ u bejil xaak’al tu paachil k’iin.

Múuch’ máako’ob táan u meyajtiko’ob le je’ela’, ku jéets’elo’ob Europa, Canadá yéetel Estados Unidos, jo’olbesa’ab meyaj tumen Youssef Belkhadir, ti’ nstituto Gregor Mendel de Biología Vegetal Molecular, tu lu’umil Viena. Xak’al xooke’ ts’a’ab k’ajóoltbil tu pik’il ju’unil [i]Nature.[/i]