de

del

Afp y Notimex
Oochel Rodrigo Díaz Guzmán
K'iintsil

Miércoles 17 ti' enero, 2018

Aj xak’al xooko’ob tu k’a’aytajo’ob le lunes máanika’, ba’axten ku tukultiko’ob yanchaj báam kíimil 500 ja’abo’ob paachil, tu’ux kíim 15 millonesil máako’ob ti’ le lu’um k’ajóolta’an beey México walkila', ku ya'aliko’obe’ úuch yo’olal salmonela entérica.

Tu ja’abil 1545, tu taal u ts’o’okbal Imperio azteca, yanchaj ya’ab máak káaj u seten chokwil, u chi’ibal u poolo’ob yéetel u jóok’ol k’i’ik’ tu yich, chi’ yéetel ni’. Ts’o’okole’ ku kíimilo’ob kéen máanak óoxp’éel wa kamp’éel k’iino’ob.

Ka’aj máan jo’op’éel ja’abo’obe’, báam kíimil k’ajóolta’ab beey cocoliztli, ts’o’ok u kíinsik kex 80 por ciento kajnáalo’ob.

Ba’ale’, te’e k’inako’obe’ ma’ ojéelta’an ba’ax úuchi’, ka’aj beeta’ab xaak’alo’obe’ j ila’abe’ ma’ kíim máak yo’olal viruela, sarampión, paperas yeétel se’en, j ila’abe’ úuch yo’olal entérica chokwil uchik u xak’alta’al u ADNil u koj máak kíim yo’olal le je’elo’.

U múuch’ meyajil, tu’ux ku táakpajal máak ti’ Instituto Max Planck para la Ciencia de la Historia Humana (MPI-SHH) tu lu’umil Alemania, ti’ u noj najil xook Universidad de Harvard, Estados Unidos, yéetel máak ti’ Instituto Nacional de Antropología e Historia de México (INAH), ku tukultiko’obe’ báam kíimile’ tsa’ay yo’olal Salmonella enterica Paratyphi C.

ADN j ch’a’ab ti’ u koj buluktúul máak muka’an ti’ jump’éel cementerio mixteco kaajil tu lu’umil Oaxaca.

Tu yáax meyajil arqueologíae’ tu nup’aj yanchaj ba’al u yil máak mu’uk te’e kúuchilo’ yéetel báam kíimil cocolitzli yanchaj tu ja’abil 1545, tumen ku tukulta’ale’ noj kaaje’ p’ata’ab tumen yanchaj ya’ab máak kimen.

Jach ma’alo’ob u xak’alta’an u ADNil kojo’ob, tu tsolaj Kirsten Bos, u antropólogail Instituto Max Planck para la Ciencia de la Historia Humana, máax meyajnaj ti’ le túumben xak’al xooko’.

“Cocoliztlie’ jump’éel báam kíimil yanchaj México uchik u k’uchul sak wíiniko’ob, ts’o’okole’ le je’elo’ leti’ u ka’ap’éelil tu jach beetaj loobilaj ti’ máak, beey tu tsolaj Ashild Vagene, ti’ Universidad de Tubinga, Alemania.

Xak’al xooke’ j ts’a’ab k’ajóoltbil tu pik’il ju’unil [i]Nature Ecology & Evolution.[/i]