de

del

Carlos Paul
Oochel Cortesía de la Fonoteca/ CULTURA 5a
K'iintsil

Miércoles 23 ti' enero, 2019
Ciudad de México

Tu yóok’olal u meyaj beey j xak’al xook, j kaambal máak yéetel ki’imak óol wíinik ku jach ts’áak u yóol ti’ u meyaj, ti’al u yu’ubik ba’al ku ya’alal yéetel ti’al u tsikbale’, chíimpolta’al antropólogo yéetel etnomusicólogo estadunidenseil Thomas Stanford 1929-2018), kajlaj tu lu’umil México, tu kúuchil Fonoteca Nacional, tu yóok’olal tuláakal meyaj tu beetaj ka’ach kuxa’an.

U meyaj yóok’olal mexikanoil paaxe’ leti’e’ yáax u beeta’alo’, ts’o’okole’ jump’éel ti’ le asab k’a’anan ku wulabkúunsa’al Fonoteca Nacional, tu’ux mucha’an kex 5 mil u p’éel u táabsajil meyaj tu beeta’aj k’iin jóok’ k’áat chi’, tu chowakil óoli’ táanchúumuk siglo (1956-2005), tu’ux tu xíimbaltaj maanal ti’ 400 u kaajilo’ob México.

Maanal ti’ 330 táabsaj tu beetaj ka’alikil tu meyaje’, chíimpolta’abo’ob tu ja’abil 2010 tumen u nu’ukbesajil Memoria del Mundo de la Organización de Naciones Unidas para la Educación, la Ciencia y la Cultura “tumen jach k’a’anan ti’al u k’ajla’ayil le lu’uma’.”

Beey túuno’, Fonotecae’ u líik’smaj u biblioteca personal Stanford, tu’ux yaan maanal ti’ mil 250 áanalte’ob, “jayp’éel ti’ le je’elobo’ jach k’a’anan ti’al u na’ata’al bix yanik máasewáal paax, le suuk u beeta’al wa u yantal ichil u kaajilo’ob México.”

Tu súutukil úuchik u beeta’al chíimpolale’, táakpaj Elizabeth Bocanegra Camacho; u x áantajil meyaj ti’ le ts’ook kamp’éel ja’abo’ob Elizabeth Cruz Chávez; u x kaambal yéetel éet meyaj antropóloga yéetel etnomusicóloga Marina Alonso, yéetel máax jo’olbesik u meyajil Catálogo de Música Tradicional de la Fonoteca Nacional, Camilo Camacho, máaxo’ob tu ya’alaj u k’a’ananil meyaj beeta’ab tumen Stanford, yéetel tu ch’a’achibtajo’ob juntúul uts máak.

Meyaj beeta’ab tumen Thomas Stanford tu kúuchil Instituto Nacional de Antropología, ti’al u ts’o’okbal u ja’abilo’ob 50 ti’ le siglo máaniko’, ku píitmáansik xaak’alilo’ob ku beeta’al yóok’olal paax, beey úuchik u ya’alik Marina Alonso, “tumen u jaatsilo’ob antropológia te’e k’inako’obe’ yanchaj u muuk’ ti’ bix úuchik u ch’a’anukta’al u líik’sa’al le noj lu’uma’”.

Stanforde’ juntúul ti’ le asab k’a’anan j xak’al xooko’ob tu meyajtaj paax, ba’ale’ tu jumpáaykunsaj u erocentristail ichil. Ts’o’okole’ tu kaxtaj bix u jel chíimpoltik paax láayli’ kuxa’an ichil u kaajilo’ob México, tu’ux táakbesa’al tuláakal u tuukulil yéetel u jejeláasil.

[b]U chíikulal u k’ajla’ayil jump’éel lu’um[/b]

Alonso tu ch’a’achibtaj xan u péek óolil Stanford yóok’olal “maaya paaxo’ob”, ti’al u xak’altik yéetel ti’al u yojéeltik ba’ax ts’áak u yóolo’ob. Táabsajilo’ob yaane’, jump’éel noj ba’al beetik u chukpajal xaak’alilo’ob yéetel ts’íibo’ob tu beetaj, tu tsolaj x xak’al xook.

“Leti’e’ ku ya’alik u paaxil jump’éel lu’ume’, je’el bixake’ ku chikbesik u k’ajla’ayil. Ku ya’alik paaxe’ jump’éel u chíikulal óol. Stanforde’ tu ch’a’aj u yóol ti’ paax ma’ chéen beey jump’éel ba’al ku yantal ti’ kaaj, tu na’ataj beey jump’éel ba’al juntúulili’ máak beetik yéetel yaan uláak’o’ob ku paaxo’ob tumen chi’ichnak u yilo’ob bix ken p’áatak u k’ajla’ayil u kaajalo’ob.”

Te’e chíimpolal beeta’abo’, paaxnaj Grupo Yodoquinsi, cuarteto mextecoil, k’ajóolta’an tumen ku paax yéetel úuchben nu’ukulo’on, je’el bix u sóol áak, tuunicho’ob, yéetel u flautasil che’ yéetel k’at.