de

del

Katia Rejón
K'iintsil

Jo', Yucatán
Jueves 30 ti' noviembre, 2017

Carlos Martín Briceño juntúul j ts’íib jach k’ajóolta’an Yucatán. U ts’íibtmaj jayp’éel áanalte’ob yo’olal táan popol t’aan, u meyaje’ táakbesa’an ichil molts’íibo’ob ku beeta’al tu lu’umil México yéetel pik’ilju’uno’ob te’e noj lu’uma’ yéetel uláak’ táanxelil lu’umo’ob.

Ma’ seen úuchake’, tu beetaj u molts’íibil [i]De la vasta piel[/i] (2017), tu’ux táakbesa’ab u 30 asab ma’alo’obil táan popol t’aano’ob, yáax jóok’sa’an tu áanalte’ilo’ob [i]Los mártires del freeway[/i] (2006), [i]Caida libre[/i] (2010) yéetel [i]Moctezuma’s revenge[/i] (2014), meyaj yéetel tu náajaltaj u chíimpolalil el Premio Internacional de Cuento Max Aub.

Meyaje’ yaan u ts’a’abal k’ajóoltbil bejla’a 30 ti’ noviembre, tu táankabil Centro Cultural Olimpo, 9 áak’ab, yaan u táakpajal jts’íib Adrián Curiel Rivera, máax jo’olbesik Cultura ti’ Ayuntamiento, Felipe Ahumada Vasconcelos yéetel xts’íib María Elena González.

Láayli’ te’e winala’, ka’alikil táan u jóok’sa’al [i]De la vasta piel[/i], uláak’ ka’ap’éel áanalte’ob u ts’íibtmaj:[i] Sureste. Antología de Cuento Contemporáneo de la Península[/i] (2017), múul jóok’sa’ab tumen editorial Ficticia yéetel Universidad Politécnica de Quintana Roo, tu’ux tu beetaj u j molts’íibil; uláak’ jump’éele’ ku k’aaba’tik [i]La muerte del ruiseñor [/i](2017), yáax novela tu beetaj tu’ux ku t’aan yo’olal yukateko j paax Guty Cárdenas.

Tsikbalnajo’ob yéetel yo’olal le óoxp’éel áanalte’ob óoli’ jump’éelili’ k’iin úuchik u jóok’o’olo’ob, ba’ale’ leti’e’ ku tsikbaltik “ma’ u yóolili’ ka úuchuk beyo’”.

[b]De la vasta piel: u náats’al máak ti’ u meyaj j ts’íib[/b]

[b]Ba’ax yo’olal suuk a ts’íib wa ba’ax yo’olal ka t’aan ti’ le molts’íiba’[/b]

Juntúul máaken jach u lep’maj u yóol yéetel doble moral, bix u biinsikubáaj máak yéetel u núup, u yóotik máak kajtal yéetel juntúulili’ máak lalaj k’iin, u tu’usul máak, ba’ax ku ts’íibolta’al ba’ale’ ma’ tu páajtal, u ch’íijil máak, k’oja’ano’ob kíinsik máak, u p’a’atal máak tu juunal, tuláakal ba’ax kíinsik u yóol máak ts’o’okole’ ma’atáan k a’alik. Je’el bix u ya’alik x ts’íib Alice Munro: le ken yanak ya’abach ki’imak óolale’ u k’áat u ya’al yaan uláak’ ba’al asab k’aas ku ta’aka’al.
Ba’ax ku ya’alik Mónica Lavín tu káajbalil ts’íib

Mónica Lavín jach uts uchik u t’aan tin wo’olal tu káajbalil ts’íib. Ku ketiken yéetel Cheever yéetel Raymond Carver, j ts’íibo’ob jach kin chíimpoltiko’ob. Leti’e’ jach ku nojba’alkúunsik táan popol t’aan, ka’aj tu xokaj jump’éel in áanalte’ile’ jach utschaj tu yich le beetik ts’o’ok u láak’intiken ti’ jayp’éel presentaciones ts’o’ok u beeta’al.
Wa yáax juntéen u náats’al máak tu ts’íib Carlos Martín Briceño, ma’alo’ob wáaj u káajal máak yéetel le áanalte’a’, ti’ wáaj yaan u yóol u yuumil j ts’íib

Beey, noj páajtalil le je’ela’. Juntúul xaan j ts’íiben. Tin ts’áaj k’áajóoltbil in yáax áanalte’il ka’alikil 35 in ja’abil ts’o’okole’ káaj u ts’íib jach tu beel ka’aj yanchaj 30 in ja’abil, ba’ale’ xooke’ úuch utsak tin wich. Je’el ba’axak k’iine’ yaan jump’éel áanalte’ tin k’ab, walkila’ táan in xokik 4, 3, 2, 1 (2017) beeta’an tumen Paul Auster. Ti’ xook ku yantal u yóol u ts’íib je’el máaxak aj ts’íibe’, le beetik le ken in wu’uy yaan aj ts’íibo’ob a’alik ma’atech u xokik u meyaj u yéetel ja’abilo’obe’ ti’al ma’ xa’ak’pajalo’obe’, kin tukultik jach ku patkuba’ob. Unaj k xokik je’el ba’axake’ yéetel u jóok’sik u yóol u meyaj lalaj máak. Yaan meyaj táan u beeta’al ti’al u chikbesa’al u káan iik’ ti’ilil le péetlu’uma’ tu táan yóok’ol kaab, ba’ale’ talam tumen ya’ab máak ku ketikubáaj tu xamanil le noj lu’uma’, kex beyo’ yaan u yóol táakelem aj ts’íibo’ob táan u líik’ilo’ob.

[b]Sureste. Antología de Cuento Contemporáneo de la Península[/b]
[b] Yo’olal le je’ela’, ba’ax ts’o’ok u ya’alal yo’olal u molts’íibil u nojol lak’inil le péetlu’uma’[/b]

Jump’éel ba’ax k’a’anan yo’olale’, leti’ uchik in káajsik jo’op’éel ja’abo’ob paachil, ba’ale’ yaan talamo’ob tin ts’áaj tin wóok’ol 1) máax yo’olal kin t’aane’ ts’o’ok u kíimil, talam u k’áatal ka éejenta’ak ba’al tumen u láak’o’ob jp’áato’ob, ts’o’okole’ 2) u ts’a’abal k’ajóoltbil kex’ jump’éel áanalte’. Le je’elo’ tu beetaj u jatsikubáaj máak, u ya’abile’ táankelemo’ob, tumen yaane’ ts’o’ok u náajaltiko’ob chíimpolalo’obe’ ba’ale’ ma’ u ts’áamaj k’ajóoltbil u meyajo’obi’.

[b]Yaan wáaj k’aaba’ob taak ka’ach a ts’áak k’ajóoltbil [/b]

Andrés Castillo, máax tu náajaltaj u ketlamil Premio Beatriz Espejo yéetel u ts’íib Peces Podridos, yaan uláak’ táankelemo’ob je’el bix Joaquín Filio máax yaan u ts’íib jach ma’alo’obtak yéetel táakpaja’an tin táallero’obi’, ba’ale’ ma’ u ts’áamaj k’ajóoltbil u meyajo’ob. Ma’ tin p’atik paachil u tuukulil u beeta’al uláak’ jump’éel molts’íib tu’ux ka táakpajak uláak’ táankelemo’ob.

Ba’ale’ yaan ba’ax kin tukultik yo’olal u yuumilo’ob le molts’íiba’: u ya’abile’ ts’o’ok u máansiko’ob ya’abach ja’abo’ob ma’ u ts’áamoj k’ajóoltbil u meyajo’obi’. Je’el bix Víctor Garduño waa Carolina Luna

Carolina Luna juntúul x ts’íib jach u yojel u beet táan popol t’aan wey péetlu’ume’. Táakbesa’an u meyaj Tierra Adentro, tu k’amaj u yáantajil FONCA, láayli’ u xo’okol u ts’íibe’, ba’ale’ óoli’ xta’akunta’akun u xo’okol tumen yaan u yóol erotismo. Víctore’ u beetmaj jump’éel u áanalte’ táan popol t’aan jach ma’alo’ob ba’ale’ mix juntéen ka’a jóok’sa’ab, wa jóok’sa’ab ka’atéen wa óoxtene’ ba’ale’ mix juntéen ka’a ts’íibnaji’, ba’ale’ kin tukultik unaj u k’ajóolta’al u meyaj yo’olal le je’elo’.

[b]Le wáaj ti’ob e’esik ts’íib walkila’ ti’ le péetlu’uma’[/b]

Leti’ob chikbesik u jach k’a’anan ts’íibil ti’ u ts’ook 50 ja’abo’ob. K’a’anan u k’a’ajsa’al táan u t’aan máak yo’olal 31 u túul aj ts’íibo’ob, ichilo’obe’ 14 sijnáalo’ob yéetel uláak’o’obe’ ti’ u taalo’ob Kaanpech yéetel Quintana Roo. Beyxan ti’ yaan Mauro Barea, 31 u ja’abil yéetel kaja’an Madrid, yaan u ts’íib jach ma’alo’obtak yéetel u ts’aamaj k’ajóoltbil u meyaj España; Ileana Garma jach táankelem ts’o’okole’ yaan jump’éel u áanalte’il táan popol t’aan tin k’a’aytaje’ ts’o’okole’ kin tukultik jach ma’alo’ob beeta’anil. Beyxan ti’ yaan Manuel Calero, Roldan Peniche, máaxo’ob ts’o’ok u jach kaambalo’ob yo’olal le je’ela’ yéetel jach ma’ ma’alo’ob uchik in wilik ma’ u táakbesa’alo’ob te’e molts’íiba’.

[b]Ta ch’a’aj wáaj u muuk’il meyaj ti’ u molts’íibil Norte beeta’an tumen Eduardo Antonio Parra[/b]

Beey, juntéenake’ tin k’a’aytaj Norte, ts’o’okole’ in éetail Parra. Tin wa’alaj ti’ yaan in beetik jump’éel molts’íib yo’olal u xaman lak’inil ka’aj tu ya’alaj teen “Líik’sabáaj ti’al ka yanak máax p’ektikech”, ba’ale’ k’a’anan u beeta’al molts’íibo’ob ti’al ka ts’a’abak k’ajóoltbil u meyaj máako’ob ma’a táan u páajtal u xo’okolo’ob yaannal tu’ux.

[b]Ba’ax ku binetik ti’ le péetlu’uma’ ti’al ka yanak aj ts’íibo’ob jach k’ajóolta’ano’ob je’el bix Luis Panini, Atenea Cruz waa Carlos Velázquez, máaxo’ob kaja’ano’ob tu xamanil le noj lu’uma’ ba’ale’ ts’o’ok u k’ajóolta’alo’ob ti’ uláak’ lu’umo’ob[/b]

Ba’ax yo’olal k ts’íibe’ láayli’ chéen ichilo’ob ku p’áatale’. Te’e molts’íiba’ yaan u ye’esik yaan ya’abach tsikbalo’ob ku yúuchul chéen yéetel juntúul máak, ba’ale’ míin ti’al máaxo’ob ku xooko’obe’ ma’ tu jach taaktal u xo’okol. Kin tukultik aj ts’íibo’ob yano’ob xamane’ ku yilko’ob uláak’ ba’alo’ob je’el bix loobilaj yéetel narcotráfico, ku asab utstal tu yich editorialo’ob. Wey péetlu’ume’ k ilik uláak’ ba’alo’ob, u xookil jaytúul máak ku kíinsikubáaj yéetel káaltalile’ leti’ ku jach ila’alo’.

[b]La muerte del ruiseñor: u tsikbalil Guty Cárdenas [/b]

[i]La muerte de ruiseñor[/i] ku t’aan yo’olal Guty Cárdenas ba’ale’ yaan jayp’éel ba’alo’ob ku t’aan xan yo’olal u yuumil ts’íib…
Beey, tuláakal ba’ax kin ts’íibtike’ yaan ba’ax u yil tin wéetel. Wa yaan juntúul aj ts’íib sajak u k’ajóolta’al ichil u ts’íib, míin asab ma’alo’ob ma’ u ts’íib. Jo’op’éel ja’ab xáanchaj tin beetik, uchik in beetik jump’éel tsikbal yo’olal u ts’ook k’iinil kuxlaj Guty Cárdenas, jach utschaj tin wich u tsikbalil. Tene’ ma’ j noovelistaen, ku táanilchajal u yóol táan popol t’aan.

[b]Tu’ux ku páajtal u ma’anal le áanalte’oba’ [/b]

La vasta piel ts’o’ok u k’ujsa’al Dante, Gandhi yéetel Educal. El de Sureste ma’ káajak u k’i’itpajali’ yéetel La muerte del ruiseñor ti’ yaan FI; yaan u ts’áak k’ajóoltbil ti’ u cha’anil Festival de la Ciudad tu winalil enero.

[b]Ba’ax táan a ts’íibtik walkila’[/b]

Jump’éel u áanalte’il táan popol t’aano’ob ba’ale’ táan in ma’alo’obkúunsik. Jach xaanen, kex kamp’éel ja’aobo’ob. Noj ba’al in ti’al táan popol t’aan, mantats’ u bin u ma’alo’obkúunsa’al ba’ale’ ma’ táan u ts’o’okol.