de

del

K'iintsil
Oochel Rodrigo Díaz Guzmán
Jueves 28 ti' septiembre, 2017

Carlos Águila Arreola/Victoria Escareño/Joana Maldonado
Cancún, Quintana Roo

Secretaría Estatal de Salud (Sesa) tu ts’áaj k’ajóoltbil, tak le martes máaniko’, táan u yáalkab u semanail 39 ti’ le ja’aba’ tu’ux ts’o’ok u je’ets’el yaan 15 mil 372 u túul máak ts’o’ok u tsa’ayal xyaj ichil, asab ya’ab ts’o’ok u tsa’ayal tu kaajil: Benito Juárez (Cancún, siete mil 660); Solidaridad (Playa del Carmen, dos mil 20); Othón Pompeyo Blanco (Chetumal, dos mil 555) yéetel Bacalar (483); uláak’e’ ku yantal ti’ le uláak’ méek’tan kaajo’obo’. U mola’ayil Sistema Nacional de Vigilancia Epidemiológica (Sinave), ku jets’ik ts’o’ok u máan jo’otéen u xookil k’oja’ano’ob wa ku ke’etel yéetel le yanchaj le ja’ab máaniko’, uchak u xo’okol nueve mil 218 ti’ tuláakal u noj lu’umil Quintana Roo.

Xyaj iche’, jump’éel k’oja’an ku yantal yo’olal bacterias tu yich máak ts’o’okole’ pak’be’en. “K’a’anan u p’o’ok u k’ab máak mantats’ tumen pak’be’en le k’oja’ana’, ku káajal beey jump’éel ba’al viral bacteriano chéen ba’axe’ ku páajtal tak u súutul hemoráagico”, ku je’ets’el.

[b]Tia’al u kaláantikubáaj máak[/b]

Nu’ukbesaj tia’al u péektsilta’al ba’ax ku páajtal u beetik máak tia’al u kaláantikuba’e’ táan u beeta’al ti’ redes sociales ichil jump’éel múul meyaj ichil Jurisdicción Sanitaria, Instituto Mexicano del Seguro Social (IMSS) yéetel Isntituto de Seguridad y Servicios Sociales para los Trabajadores del Estado (Issste).

Máax beetik u delegadoil IMSS, Favio Carlos Rosado, tu ya’alaj jts’a’ab u nu’ukul tia’al u bin máak kóonsulta ti’ tuláakal u kúuchilo’ob ts’ak yaj jets’a’ano’ob beey yáax níivelil, chéen ba’axe’ le je’el ts’a’abo’ chéen tia’al máaxo’ob ku yu’ubiko’ob jela’an wa ba’ax tu yicho’ob, tia’al beyo’ u séebta’al u ts’aatáanta’al máak, ts’o’okol wa ka k’a’abéetchajake’ u béeytal u ts’a’abal u ju’unil tu’ux ku ya’alik ma’ tu páajtal u meyaj máak ka’alikil u ts’akikubáaj, tia’al ma’ u páak’al xan ti’ uláak’ máak.

Beey túuno’, máax jo’olbesik Hospital General de Cancún, Ignacio Bermúdez Meléndez, tu ya’alaj táan u pa’atal ka káajak u tsa’ayal xyaj ichil tu baantail xaman, le beetik k’áata’ab u ya’abil ts’aak tia’al u ts’a’abal ti’ máax ku k’a’abéetchajal.

Beyxan máax jo’olbesik Comisión Federal para la Protección contra Riesgos Sanitarios (Cofepris), te’e noj lu’umo’, Miguel Ángel Pino Murillo, tu ya’alaj yaan u káajsa’al jump’éel nu’ukbesaj ti’ 600 u p’éel kúuchilo’ob tia’al u yila’al ma’ u meyaj máak wa yaan xyaj ichil ti’..

Félix Hernández Sáenz, máax jo’olbesik Colegio de Médicos de Quintana Roo, tu ya’alaj ts’o’ok u ya’abta’al u xookil máaxo’ob yaan xyaj ichil yo’olal ba’alo’ob je’el bix ooxol yéetel tumen ma’ beeta’ak ba’al tia’al u kaláanta’al máak je’el bix k’a’abéete’.

[b]Virus ti’ najilo’ob xook[/b]

xyaj iche’ ts’o’ok u beetik u ch’éenel u bin tak u 60 por ciento xoknáalo’ob tu kaajil Solidaridad, tu’ux xoka’an tak 43 mil 437 u túul paalal ti’ nivel básico.
Máax beetik u representanteil Unidad de Enlace ti’ Secretaría de Educación y Cultura (SEyC) ti’ le kaajo’, Narcisa Pech Dzib, tu ya’alaj te’e xook jóok’sa’ano’, ma’ xaan wa ma’ patal u xookil ichil 5 yéetel 8 por ciento.

Ba’ale’, tu ya’alaj ma’ jump’éelili’ bix yanik ba’al ti’ tuláakal najilo’ob xook, jejeláas ba’al ku yúuchul.

[b]Ts’aakankil Chetumal[/b]

Kúuchilo’ob ts’ak yaj Chetumale’ ku k’amiko’ob tak ichil 100 yéetel 200 u túul k’oja’ano’ob sáansamal. Máax beetik u secretariail Salud, Alejandra Aguirre Crespo, tu ya’alaj tia’al u ts’a’akal máake’, ku ch’a’anukta’al ba’ax ku je’ets’ik Guía de Práctica Clínica Nacional , tumen ti’ ku ya’alal bix k’a’anan u kaláanta’al máak yéetel u k’u’ubul ts’aak. Tu páayt’antaj kaaj tia’al u ts’akikubáaj máak tu juunal wa ku yu’ubik wa ba’ax jela’an yéetel u kaláantikuba’ob tia’al ma’ u pak’iko’ob ti’ uláak’ máak.

Ti’ jump’éel k’a’aytajil ts’íibe’, u delegacionil Instituto de Seguridad y Servicios Sociales de los Trabajadores del Estado (Issste) Quintan Roo, tu ya’alaj láayli’ p’aatal ts’aako’ob tia’al u ts’a’abal ti’ máaxo’ob je’el u k’a’abéetchajalti’ob.

_________________________________________________


[b]Viruse’ ma’ ichil ich u máani’: Mendoza Mézquita[/b]
Katia Rejón
Jo’, Yucatán

Ti’ jump’éel p’is k’iinile’, u xookil jaytúul máak tsa’ayti’ob xyaj iche’ 17 mil 692 k’ucha’an ka’ach, ba’ale’ jna’ak tak 18 mil 794, beey je’ets’ tumen Sinave. Kex tumen Secretaría de Salud (SSY) yéetel ts’ak yajo’ob, particularo’ob yéetel ti’ Instituto Mexicano del Seguro Social (IMSS) ts’o’ok u ya’aliko’ob jump’éel k’oja’an virale’, kajnáalo’obe’ ku ya’aliko’ob mina’an ts’aak ti’ farmacias, cho’ocho’kil kúuchil ts’ak yajo’ob yéetel ku talamtal ba’al wa ma’ tu bin máak tu meyaj wa tu najil xook.

“Subdireccióne’ ku ya’alik ku k’a’abéetkunsa’al u ts’aakil cloranfenicol yéetel neomicina polimixina b tu kúuchilo’ob ts’aak Secretaría de Salud de Yucatán, ts’o’okole’ láayli’ p’aatal”, beey tu ya’alaj mola’ay ti’ jump’éel k’a’aytajil ts’íib.

Jorge Mendoza Mézquita, máax jo’olbesik SSY, tu ya’alaj ti’ jump’éel k’áat chi’ tsikbale’, wa k’oja’an ma’ jach talam yanike’ chéen k’a’abéet mantats’ u p’o’ok u k’ab máak. “Viruse’ ma’ ichil ich u máani’. Tia’al u kaláantikubáaj máake’ mina’an ts’aak, chéen wa bacterianoe’, lelo’ yaan. Wa kaaj táan u ts’akikubáaj tu juunale’, lelo’ yaanal ba’al. To’one’ ma’ k-ojel bix yanik ba’al ti’ farmacias particulares”, tu ya’alaj.

[b]Ma’ ya’ab ba’al ojéela’ani’[/b]

Beey túuno’, u kajnáalilo’ob Peto, Tzucacab yéetel Progreso tu ya’alajo’ob ma’ ki’imak u yóolo’ob tumen ma’ ya’ab ba’al ku ts’a’abal k’ajóoltbil yo’olal yéetel tumen mina’an ts’aay. “Walkila’ ma’ ya’ab ba’al ojéelta’an tumen kaaji’, chocho’kil u kúuchilo’ob ts’ak yaj. Mina’an ts’aak, yaan máax a’alik yéetel xunan kaab ku ts’a’akal. Le ken k’ujsa’ak u gotasil farmaciae’, séeba’an u jan xu’upul. Beey yanik tuláakal péetlu’um”, beey tu ya’alaj Bernardo Caamal Itzá, aj xak’al xook yéetel maaya comunicador ti’ u kaajil Peto.

Ka’aj t-k’áata’ab ti’ ts’ak yaj Carlos Pablo González Carrillo, oftalmólogo yéetel u especialistail glaucoma, ba’axten wa le je’ela’ jump’éel k’oja’an virale’, bix yanik táan u séeb xu’upulo’ob ts’aak ti’ farmacias, leti’e tu ya’alaj: jump’éel ba’al sintómatico, yaan aj ts’ak yajo’ob ku ya’aliko’ob ma’alo’ob u ch’ulik u yich máak mantats’ wa ma’alo’ob jump’éel desinflamatorio. Chéen wa yaan baterias ku ts’a’abal antibióticos. Tak walkila’ ma’ yanak mixmáak ka k’a’abéetcahajak ba’ale’ je’el xan u yantale’.

Tu ya’alaj k’a’anan u ma’anal cloranfenicol chéen yéetel u ts’íibil ju’unil, tumen u seen ma’anal chéen beey wa ma’ jach k’a’abéete’ je’el u beetik k’aas ti’ máaxo’ob ku jach k’a’abéetchajal wa mina’an.

[b]Xyaj ichil ich najilo’ob xook [/b]

Mendoza Mézquita tu ya’alaj ya’abchaj máak tsa’ayti’ob xyaj ichil uchik u káajal xook. “Táan kmúul meyaj yéetel Secretaría de Educación Pública tia’al ka ts’a’abak gel antibacterial ti’ najilo’ob xook”, tu ya’alaj.

Secretario ti’ Educación, Víctor Caballero Durán, tu ya’alaj tu kaajbal le p’is k’iina’ u mola’ayil Dirección de Desarrollo Educativo y Gestión Nacional de Salud tu jets’aj ka beeta’ak jump’éel nu’ukbesaj ti’ tuláakal najilo’ob xook, tia’al ka yáax xak’alta’ak bix u yokol paalal xook, tumen wa yaan máax táan u káajal ti’ xyaj ichile’, ku su’utul tu yotoch yéetel ku biinsa’alo’ob tu kúuchil ts’ak yaj.

_________________________________________________

[b]Séeba’an u ya’abta’al xyaj ichil Campeche[/b]
Hubert Carrera Palí
San Francisco de Campeche

Tu ts’ook ka’ap’éel p’iis k’iino’obe’, ts’o’ok u ya’abtal xyaj ichil Campeche, yaan ka’ach 4 mil 300 ba’ale’ k’uch tak 6 mil 117, beey tu ya’alaj Carlos Cervera Rodríguez, máax jo’olbesik Servicios de Salud de la Secretaría Estatal de Salud (SSA). Le beetik mola’aye’ tu jets’aj yaan brote epidemiológico, te’e lu’umo’.

Ti’ jump’éel k’a’aytajil tsikbal jbeeta’ab jo’oljeak, Álvaro Emilio Arceo Ortiz, máax jo’olbesik SSA, j-a’ala’ab u káajal u beeta’al u nu’ukbesajil Plan de Acción Interisntitucional para Prevenir la Conjuntivitis, uchak u yila’al ts’o’ok u c h’éenel u bin xoknáalo’ob tu 15 por ciento, u ya’abile’ leti’e yano’ob Los Chenes yéetel tu kaajil Calkiní.

[b]Jak’be’en k’a’aytajil[/b]

Ma’ sáam ku ya’alal tumen jala’ach Alejandro Moreno Cárdenas, ma’atána u tóop’ol xyaj ichil te’e noj lu’umo’, túuxta’ab xíimbaltbil u baantail Los Chenes yéetel Calkiní tia’al u ts’aatáanta’al máak, kex ma’ jeets’el wa yaan emergencia.

Beyxan tu ya’alaj ma’ jaaj wa xuupul ts’aako’obi’. K’oja’ane’ ma’ táan u k’i’itpajali’

Arceo Ortiz tu ya’alaj k’oja’ane’ ma’ chéen Los Chenes yéetel Calkiní ku yantali’.

“Brote epidemiológico tumen táan u tsa’ayal ti’ tuláakal le noj lu’uma’, ba’ale’ yaan to’on ts’aak tia’al tuláakal máak, yéetel u nu’ukbesajil Plan de Acción Interinstitucional tu’ux táan xan u táakpajal IMSS, ISSSTE yéetel Secretaría de Educación (Secud)”, tu ya’alaj secretario.

Kex beyo’, tu ya’alaj yaan wa jayp’éel kúuchilo’ob ts’ak yaj tu’ux táan u binetik ts’aak, ba’ale’ tu jets’aj ts’o’ok u biinsa’al ts’aak ti’ u maanal 90 kúuchilo’ob ts’ak yaj yaan te’e noj lu’umo’.