de

del

Carlos Águila Arreola
Oochel Valentina Álvarez Borges
K'iintsil

Miércoles 30 ti' agosto, 2017
Quintana Roo

México jump’éel noj lu’um tu’ux yaan ya’ab u jejeláasil t’aano’ob: ku múuch’ulo’ob ti’ bulukp’éel ch’i’ibal t’aano’ob, tu’ux ku síijil 68 u jejeláasilo’ob, ts’o’okole’ ti’ le je’elo’ ku yantal maanal 360 u jejeláasil. Ichil le ku jach t’a’analo’obe’ ti’ yaan náhuatl, maya, tzeltal yéetel mixteco; ba’ale’ uláak’o’obe’ ma’ jach uts yaniko’obi’, tumen Quintana Rooe’ táan u beeta’al meyajo’ob tia’al u mu’uk’ankúunsa’al.

Tu ja’abil 2015, je’ets’ tumen Instituto Nacional de Estadística y Geografía (Inegi), maanal ti’ 7 millones máako’ob t’anik máasewal t’aan, ba’ale’ u xu’ulul u t’a’anale’, ku beetik u yantal u sajbe’entsil u sa’atal tak chúumuk ti’ tuláakal t’aano’ob yaan, ba’ale’ ma’ je’ex maayai’ tumen lelo’ yaan kex 333 mil máak u kanmaj.

[b]Sajbe’entsil u sa’atal[/b]

Ti’ jump’éel k’áatchi’ tsikbal beeta’ab yéetel u delegadail Comisión Nacional para el Desarrollo de los Pueblos Indígenas (CDI), Susana Valencia Moreno, tu ya’alaj yaan 750 mil máako’ob t’anik maaya.

Ts’o’ok u máan ka’ap’éel ja’ab káajik u ya’alal táan u bin u sa’atal máaxo’ob u kanmajo’ob máasewal t’aano’ob, ts’o’okole’ yaan u sajbe’entsil u sa’atal u chúumuk ti’ 68 t’aano’ob.

U delegadail CDI tu ya’alaj yaan 400 máasewal kaajo’ob tu lu’umil Quintana Roo, tu’ux ku ja’ajatspajal u 16 por ciento máaxo’ob t’anik maaya.

“Le je’elo’ ma’ u k’áat u ya’al wa chéen 16 por ciento máaxo’ob t’anik (226 mil 347 u túul máak), tumen ka’ache’ ku tukulta’al su’utsil a wa’alik wa ka t’anik maaya. Walkila’ ts’o’ok u jelpajal tuukul, bejla’e’ noj ba’al u ya’aliko’ob ku t’aniko’ob maaya”, tu ya’alaj Valencia Moreno.

Ba’ale’, tak ti’ CDI u yantal talamilo’ob tumen ma’atech u ka’anal káastelan yéetel u yantal péech’óolal yóok’ol máasewal máako’obe’, ku beetiko’ob u bin u ch’éenel u ka’ansal maaya ti’ paala táan u líik’il u yook, “tia’al ma’ u p’áatalo’ob paachil je’el bix beeta’an to’one’”, ku ya’alal ti’ jayp’éel kaajo’ob.

[b]U jejeláasil t’aano’ob Quintana Roo [/b]

“Ma’ chéen maayaob yaan Quintana Roo, tu noj kaajil Cancúne’ yaan tzotziles, tzeltales, choles yéetel nahuas, le beetik ku ka’antal tak 20 u xookil le 16 por ciento yáax jóok’sa’an Quintana Roo”: le je’ela’ ku ts’áak u na’ate’ yaan 332 mil 993 u túul máaxo’ob t’anik máasewal t’aan.

11 ti’ julio máaniko’, u Máank’inal Kaajnáalo’ob,le beetik Instituto Nacional de Estadística y Geografía (Inegi) tu ts’áaj k’ajóoltbil xookil jóok’sa’an ich xaak’alil beeta’an tumen Consejo Nacional de Población (Conapo), tu’ux chikpaj yaan 664 mil 667 u kajnáalil Quintana Roo.

Máasewal kaajo’obe’ tu lu’umil Quintana Rooe’ jatsa’ano’ob ti’ waxakp’éel méek’tan kaajo’ob: José María Morelos, Othón Pompeyo Blanco, Bacalar, Felipe Carrillo Puerto, Tulum, Lázaro Cárdenas, Isla Mujeres yéetel Puerto Morelos.

[b]Kananil yéetel mu’uk’anil[/b]

Ba’ale’ u tuukul Susana Valenciae’ ma’ beyi’, tumen tu ya’alaje’ “mina’an u sajbe’entsil u sa’atal maaya te’e lu’uma’. Táan u beeta’al meyajo’ob tia’al u mu’uk’ankúunsa’al, ma’ chéen yo’olal t’aani’, tumen táan xan u mu’uk’anchajal miatsil, búukinaj, janalil, cha’ano’ob yéetel kili’ich ba’alo’ob”.

U delegadail CDI tu ya’alaj yaan wakp’éel u Najil Máasewal Paalal Quintana Roo: óoxp’éel Carrillo Puerto (Chunjunju, Gavilanes yéetel Señor); ka’ap’éel José María Morelos (Sabán yéetel Candelaria) yéetel jump’éel Lázaro Cárdenas (Kantunilkín).

Xmeyaj tu ya’alaj ti’ 2017 táan u ja’atsal 50 millonesil pesos tia’al u yáanta'al máasewal kaajo’ob ti’ le lu’uma’, tumen táan u beeta’al nu’ukbesajo’ob tia’al u beeta’al kúuchilo’ob (Proii), tu’ux ku ch’a’abal 26 millones, beyxan tu nu’ukbesajil Mejoramiento a la Producción y Productividad Indígena (Proin) ku ch’a’abal 19 millones.

Uláak’ jo’op’éel millones p’aatalo’ ku ja’atsal ich jejeláas nu’ukbesjao’ob ku beeta’al tumen kaajo’ob, ko’olelo’ob yéetel kúuchilo’ob tia’al xíimbatbil: (ts’o’ok u xu’upul jump’éel millón tak beora’): Manos Indígenas, nu’ukbesaj tu’ux ku ye’esa’al meyaj k’ab ku beeta’al yéetel jump’éel kúuchil u t’o’oxol potable ja’ tu kaajil Nuevo Valladolid, Lázaro Cárdenas.