de

del

Marytere Narváez
Oochel Rodrigo Díaz Guzmán
K'iintsil

Jo', Yucatán
Miércoles 27 ti' junio, 2017

Tu múuch’kabil Articulación de Energía Sustentable de Yucatán ku táakpajal aj xak’al xooko’ob, xoknáalo’ob, kajnáalo’ob, uláak’ múuch’kabilo’ob, máako’ob ku meyajo’ob yóok’olal yóok’ol kaab ti’ Yucatán, ichil uláako’ob, máaxo’ob ku meyaj tia’al u kaláanta’ak ba’ax yaan ti’ yóok’ol kaab, beyxan tia’al u yila’al bix u k’uchul sáasil ti’ wíinik yéetel ba’ax uláak’ u jejeláasil ba’al yaan tia’al ka yanak wa ka beeta’ak sáasil ti’ Yucatán.

[b]Articulación, u káajbalil[/b]

Múuch’kabile’ yanchaj uchik u je’ets’el, ichil u ja’abil 2012 yéetel 2015, yaan u beeta’al tumen Comisión Reguladora de Energía (CRE), wakp’éel parques eólicos yéetel jo’op’éel parque fotovoltaicos ku meyajo’ob yéetel u muuk’ iik’, wa k’iin. Le je’elo’obo’ jts’a’abo’ob ti’ jayp’éel méek’tan kaajo’ob ti’ Yucatán. Beyxan tu ja’abil 2016, u kúuchil Centro Nacional de Control de Energía (Cenace) tu jets’aj ka yanak u beeta’al uláak’ kúuchilo’ob je’el bix le je’elo’.
Rodrigo Tarkus Patiño Díaz, aj xak’al xook ti’ Centro de Investigación y de Estudios Avanzados ti’ u najil xook Instituto Politécnico Nacional (Cinvestav IPN), tu kaajil Jo’, tu ya’alaj ti’ jump’éel k’áat chi’ tsikbal tu beetaj yéetel Conacyt, yaan xak’al xooko’ob a’alik u sajbe’entsil ku yantal ti’ yok’ol kaab yéetel ti’ wíinik le ken beeta’ak nojoch meyajo’ob tia’al ka yanak energía renovable ti’ le lu’uma’.

[b]Ba’ax ku yúuchul yéetel noj meyajo’ob[/b]

Ichil ba’ax ku ya’alik aj xak’al xooko’ob ti’ Articulación, ku jets’iko’ob maanal ti’ 8 mil 700 hectáreas ti’ Yucatáne’ yaan u k’a’abéetkunsa’al tia’al u beeta’al noj meyajo’ob ti’ 700 hectáreas del territorio estatal serán ocupadas por estos proyectos en los municipios de Dzilam de Bravo, Motul, Suma, Sinanché, Yobaín, Telchac Pueblo, Tizimín, Muna, Sacalum, Ticul, Peto, Valladolid, Sucilá, Progreso yéetel Cansahcab.
U k’a’abéetkunsa’al lu’um tia’al uláak’ ba’alo’ob, u ja’ajatsa’al k’áax yéetel loobilaj ma’ xan ka beetik ti’ ch’eob yéetel ba’alche’obe’ chéen jayp’éel ti’ le ba’alo’ob bíin úuchik yéetel le noj meyajo’oba’, ts’o’okole’ je’el tak u k’askúunta’al ejido’ob wa k’áaxo’ob ich kaaj.

[b]Xaak’al[/b]

Múuch’kabile’ ku ye’esik tuláakal ts’íibo’ob yéetel ju’uno’ob ts’o’ok u much’kíinsik yóok’ol noj meyajo’ob ti’ mayaenergia.wordpress.com, ba’ale’ beyxan jump’éel u ye’esajil ti’ bix ts’o’ok u máak k’iin yéetel meyajo’ob lik’ul 2013 tak bejla’e’, yaan xan cha’ano’ob yéetel uláak’ ba’alo’ob.