de

del

Ts'íib yéetel oochel Notimex
K'iintsil

Oxchuc, Chiapas
Viernes 24 ti' febrero, 2017

Óoxtúul táankelemo’ob ku káajsik u paaxiko’ob guitarra, bajo yéetel batería. Táan u yúuchul k’aay ba’ale’ ma’ ya’ab máak na’atiki’. Chéen p’el u ts’o’okole’, ku ya’alik: táant a wu’uyike’ex heavy metal ich tzeltal”.

Jak’ óolalo’obe’, máax u’uyiko’obe’ ku papaxk’a’abtiko’ob u k’aay, tumen jump’éel ba’ax ma’atech u tukulta’al je’el u jan u’uyale’; xi’ipalalo’ob ku k’ayiko’ob jump’éel ba’al sijnáal ti’ Estados Unidos tu ja’abilo’ob 80 ba’ale’ ich tzeltal.

Sijnáalo’ob ti’ Oxchuc, tu lu’umil Chiapas, Rolando, Mario y Jani Ahmed, leti’e máax ku k’aayo’ob ti’ Ik’al Ajaw. Leti’obe’ ku kaxantiko’ob u táakmuk’tiko’ob u t’aanil u kaajalo’ob yéetel u yosksiko’ob tu tuukul u k’a’ananil miaatsil ti’ uláak’ paalal.

Le múuch’ila’, káaj u k’aay tu ja’abil 2010, ikil u kaxantiko’ob u ye’esiko’ob je’el xan u páajtal u yúuchul paax ich tzetal, tumen paaxe’ ku béeytal u yantal je’el tu’uxake’, kex tumen yaanal u t’aanil wa yaanal bix u kuxtal máak.

“Utschaj t-ich metal yo’olal bix u juum, u k’a’amil yéetel u muuk, le beetik t-yéeyaj tia’al k-k’aay ich tzeltal” tu ya’alaj máax paxik bateria.

Aj paaxe’ tu ya’alaj tu kaajal yéetel Chiapase’, u k’aayo’obe’ jach k’ajóolta’abo’ob. Tak tu ja’abil 2015 u xookil Instituto Nacional de Estadística y Geografía (INEGI) ku ya’alike’, tzeltal t’aane’ ku t’a’anal tumen 556 mil 720 u túul máako’ob.

Yéetel u búukinaj suuk u ts’a’abal tu kajaalo’obe’, ku jóok’olo’ob k’aay. K’a’anan utia’alo’ob tumen ku ye’esik u kaajalo’ob, ku biinko’ob tu’ux ku máano’ob.

“Yaan in láak’o’ob láayli’ ku paaxo’obe’, in nool ku paxik tambor ka’achi. Le kéen beeta’ak wa ba’ax k’a’anan tin kaajale’, ti’ ku paax ka’achili’, tu ya’alaj aj paax.

K’aayo’ob je’el bix Xuch’ni (chan booxo’ob), ku t’aan yo’olal u tsikbalil bix uchik u beeta’al u najil k’uj k kaajal, ba’ale’ je’el bix táankelemo’one’ yaan ya’abach ba’alo’ob ma’ k-ojeli’, le beetik k náats’al yiknal nojoch máako’ob tia’al u tsikbaltikto’ob ba’ax u yojelo’ob, ku ya’alik aj k’aay.

_________________________________________________________

[b]Ik’al Ajaw, heavy metal y lengua tzletal de Chiapas[/b]

Originarios de Oxchuc, en el estado de Chiapas, Rolando, Mario y Jani Ahmed son los jóvenes entusiastas que, a través de su grupo “Ik’al Ajaw”, buscan mantener viva su lengua materna, con el objetivo de enviar un mensaje a las nuevas generaciones sobre la importancia de conservar y sentirse orgullosos de sus tradiciones.

“El proyecto, cuyo nombre en español quiere decir ‘Dios del viento’, comenzó en 2010 para reforzar nuestra lengua y demostrar que también en lengual tzeltal se puede hacer música, porque la música es universal, no diferencia nada, ni lenguaje ni estilo de vida.

De acuerdo a datos del 2015 del Instituto Nacional de Estadística y Geografía (INEGI), el tzeltal es hablado por 556 mil 720 personas.