Ichil u k’áaxilo’ob u noj lu’umil Méxicoe’ táant u kaxta’al wakp’éel u túumben jejeláasil mejen muuch; le je’elo’ ma’ táan u píitmáansiko’ob u nojochil jump’éel íich’ak, ts’o’okole’ jump’éel ti’ u jejeláasile’ tu k’amaj u chíimpolalil beey le asab chichan yaan ichil tuláakal México.
Le wakp’éel jejeláaso’obo’, asab chichantak ti’ jump’éel u moonedail peso ku meyaj tu lu’umil México, kex 15 miliimetros u chowakil kex ts’o’ok xan u nuuktalo’ob. U xiibil le muucho’oba’ k’ajóolta’an beey Craugastor candelariensis, yéetel chéen 13 miliimetros ku nuuktalo’ob.
También te puede interesar: Descubren seis nuevas especies de rana miniatura en México
“Tak walkila’ ma’ jach chíimpolta’ak kaaxa’an beeta’an tumen mejentako’ob ts’o’okole’ óol koob u boonil, yaan uláak’ muucho’ob je’el bix le je’elo’”, beey k’a’ayta’ab tumen máax jo’olbes xaak’al, Tom Jameson, u jxak’al xookil Departamento de Zoología yéetel ti’ u Museo de Zoología ti’alinta’an tumen Universidad de Cambridge.
“Mejen muucho’obe’ ti’ kaja’ano’ob ti’ le’ob baanal te’e lu’umo’, much’ukbalo’ob ich k’áax; óoli’ mixba’al k-ojel yóok’lalo’obi’. Ma’ táan kna’atik bix u kuxtalo’ob, bix u ya’abtalo’ob wa bix u múul kajtalo’ob”, tu tsikbaltaj Jameson.
Xak'alutskíinsa'an tumen: Sasil Sánchez Chan