de

del

Ch’ooj kay, juntúul u jats’uts kajnáalil Caribe k’áak’nabil

Pez cirujano, un colorido habitante del mar Caribe
Foto: Stephen James Mcwilliam

U sientiifikoil k’aaba’e’, Acanthurus coeruleus), ts’o’okole’ ich káastelan t’aane’ k’aaba’inta’an pez cirujano, ba’ale’ beyxan barbero azul, navajón azul yéetel sangrador azul; kay je’el bix le je’ela’ ku béeytal u k’ajóolta’ab ti’ náaysaj óol ku beeta’al tu jáal ja’il Quintana Roo. Le ch’ooj kaya’ ku béeytal u jelbesik u boonil ti’al u p’áatal maas chan sáasil wa maas boox.

U taamil u yantalo’obe’ ichil ka’ap’éel meetróos tak 40, ichil u ja’ilo’ob Caribe Mexicano, ba’ale’ maas ya’ab u yila’al Puerto Morelos, tu áaresifeilo’ob Playa del Carmen yéetel tak Belice. U wíinkilale’ túuts’ yéetel ka’anal. U chi’e’ chichan yéetel tiich’il. Tu kama’ache’ yaan 18 u p’éel u kojo’ob tu ka’anal t’o’olil yéetel 20 ti’ le yaan kaabalo’, ts’o’okole’ yaan xan 14 u p’éel u brankiiespinasil.

 

En español: Pez cirujano, un colorido habitante del mar Caribe

 

Ku p’isiko’ob tak 36 sentiimetróos u chowakil, ba’ale’ yaan uláak’ u maas nojochilo’ob, yéetel kex yaan ku k’a’alal ti’al u tséenta’ale’, ma’ tu píitmáansik 20 sentiimetróos u chowakil, ts’o’okole’ je’el u kuxtal kex 22 ja’abo’ob. Je’el bix u bin u xuultale’, ku bin u k’éexel xan u boonil.  

Xak'alutskíinsa'an tumen: Sasil Sánchez Chan