Ichil ba’ax jts’a’ab k’ajóoltbil tumen Fondo de Población de las Naciones Unidas, chíikbesa’ab u lu’umil Latinoamérica yéetel Caribee “leti’e’ ka’ap’éel tu’ux maas jach táaj ya’ab xch’úupalal ku yantal u chaambal ma’ u chuk 15 u ja’abili’; ti’ lalaj 100 xch’úupalale’, ti’ jo’otúul yanchaj u chaambal tu ja’abil 2021”, a’alab tumen Movimiento Latinoamericano Son Niñas, No Madres.
Ich múuch’e’ táaka’an uláak’o’ob je’el bix Planned Parenthood Global, Centro de Derechos Reproductivos, Amnistía Internacional, Consorcio Latinoamericano contra el Aborto Inseguro yéetel Grupo de Información en Reproducción Elegida, ichil uláak’o’ob. Leeti’obe’ táan u beetiko’ob jump’éel nu’ukbesaj ku k’aaba’tik firmatón Son Niñas, No Madres, ti’al u yutsil máaxo’ob ku meyaj ti’al ka chíimpolta’ak u páajtalil xch’úupalal yaan América Latina yéetel Caribe.
Nu’ukbesaje’ táan u kaxtik u péeksik u yóol kaaj, yéetel jala’acho’ob ti’al u na’ata’al u k’a’ananil “u kaláanta’al xch’úupalal, yéetel ti’al u yila’al ka no’oja’an yanak servicios de salud sexual y reproductiva, tu’ux táaka’an xan u béeytal u xot’ik u yo’omilo’ob wa tumen beey u k’áato’ob, tumen táan u yila’ale’ jach tu ya’abtal paalal táan u yantal u chaambalo’ob ikil u seen loobilta’al xch’úupalal”.
Ts’o’oke’, tu lu’umilo’ob El Salvador, Haití, Honduras, Nicaragua, República Dominicana, Jamaica yéetel Suriname’ a’almajt’aan jets’a’ane’ ma’ tu cha’ik u xóot’ol u yo’omil ko’olel, ts’o’oke’ lelo’ láayli’ uláak’ bix u beeta’al u yantal u chaampal xch’úupalal”.
Beey túuno’, xookil beeta’an tumen Instituto Nacional de las Mujeres (Inmujeres) ku ya’alike’, tu noj lu’umil Méxicoe’ yaan kex 19 miyoonesil xch’úupalal yéetel xlóobayeno’ob ma’ u chuk 18 u ja’abil. Leti’obe’ ku ye’esiko’ob u 15 por sientoil tuláakal u kajnáalilo’ob México. Beyxan yaan 224 mil 454 táankelemo’ob yaan ichil 12 tak 17 u ja’abil ts’o’oka’an u beelo’ob, wa múul ka’an yéetel u núup; yéetel uláak’ 21 mil 167 u jatsmubáaj wa kimen u yíichamo’ob.
Edición: Ana Ordaz