Lu’um jóok’ ti’ tuunich ku xiixchaj ka’aj p’úuch áasteroide tu ja’il Chicxulube’ míin k’a’ananchaj úuchik u síistal ba’al yóok’ol kaab, yéetel míin tu beetaj u xóot’ol ba’ax k’ajóolta’an beey fotosíntesis.
Le je’ela’ míin tu beetaj u k’éexel bix yanik atsmooferáa tak tu jo’oloj 15 ja’abo’ob p’úuchuk lu’um, ts’o’oke’ míin tu beetaj u síistal Yóok’ol Kaab tak 15 graados Celsius, beey u tukulta’al ti’ túumben xaak’al jts’a’ab k’ajóoltbil tu pikil ju’unil Nature Geoscience tumen u ajxak’al xookilo’ob Real Observatorio de Bélgica.
Úuch ka’ache’ ku tukulta’ale’, ka’aj jp’úuch meteoritóo Chicxulube’ káaj u yantal ke’el jaats’ yóok’ kabil, tu beetaj u kíimil díinosauryóos yéetel kex u 75% kuxtal yaan ka’ach Yóok’ol Kaab ka’aj náats’ u ts’ook k’iinilo’ob u jaats ja’abilo’ob Cretácico-Paleógeno (K-Pg) kex walkil 66 miyoonesil ja’abo’ob. Ba’ale’ káaj u tsikbalta’al ba’ax úuch yéetel le jejeláas ba’alo’ob jóok’sa’ab te’e lu’umo’ tu k’íinalil wa tu síisil yóok’ol kaab, ba’ale’ ma’ jach sáasilchajak ba’ax jbeet u láaj ch’éejel kuxtal.
Xaak’alo’ob ts’o’okili’ u beeta’ale’ ku ya’ako’ob asuufree’ jóok’ ka’aj jp’úuch ba’al, yéetel u sabakil k’áak’ beet u yelel k’áaxo’ob tu jo’oloj lúubul le nojoch tuunicho’, leti’ jbeet u ke’elta’al lu’um; ma’ leti’ u lu’umil silikato jbeeto’. Ba’ale’, le tuukul je’ela’ chéen jok’a’an ti’ le jump’íit ojéela’an yóok’lal u mejen partiikuláasil lu’um yanchaj.
Ti’al túun u xak’alta’al ba’ax yanchaj u yil asuufrée, sabal yéetel u lu’umil silikatoe’ ti’ u k’íinalil wa u síisil u máan k’iin tu jo’oloj u p’uchubáaj nojoch tuuniche’ Cem Berk Senel, Orkun Temel yéetel Özgür Karatekin, u ajxaak’alilo’ob Real Observatorio de Bélgica (ROB), tu beeto’ob jump’éel túumben modelóo paleoclimaatikóo ti’al u beeta’al óoli’ je’ex bix úuchik u máan le k’iino.
Cem Berk Senel (ROB), máax jo’olbes le xaak’alo’ tu ya’alaj:”Túumben síimulasyoon
paleoclimáticas beeta’abe’ ku ye’esiko’ob junt’o’ol u lu’umil silikaato micrometrikoe’ míin béeychaj u k’exik atmoosferáa tak tu jo’oloj 15 ja’abo’ob tu paach le noj p’uuchulo’, ts’o’oke’ tu beetaj u síistal yóok’ol kaab tak 15 °C".
Xak'alutskíinsa'an tumen: Sasil Sánchez Chan
