Kóokaye’, k’ajóolta’an ich káastelan t’aan beey polilla de la adelfa (Syntomeida epilais), juntúul ba’alche’ jach chíika’an kex juntúul xnook’ol tak kéen k’éexek, ts’o’oke’ jats’uts u yila’al tumen wíinik, tu ya’alaj Cristóbal Carrión, jbioologóo.
“Juntúul chan ba’alche’ ku béeytal k-ilik óoli’ je’el tu’uxake’, ba’ale’ u jats’utsile’ ku yila’al tu k’iinil láayli’ xnook’ole’”, tu ya’alaj. Tu stolaje’, ku jaantik adelfáa, jump’éel xíiw suuk u yilik máak ti’ najo’ob, paarkées, le beetik beey u k’aaba’o’.
Adelfae’ jach jats’uts u lool, samal chak yéetel ki’ book. Beyxan k’ajóolta’an beey laurel romano. Jbioologoe’ tu ya’alaj xíiwe’ jach k’aas u lúubul ti’ wíinik yéetel uláak’ ba’alche’ob; k’áaj yéetel jump’éel u ye’esik ma’ uts ti’ máaki’.
Kóokaye’, ku jaantik le xíiw je’elo’. Ku p’isik miliimetróos yéetel ku chukik tak jo’op’éel sentimeetróos; u boonile’ chak k’aank’an yéetel boox ch’aajo’ob’, ts’o’oke’ yaan u p’o’otil u poolo’ob de boox.
Le jejeláasila’ ku yila’al ichil tuláakal u lu’umil Caribe, ku káajal Florida, Estados Unidos, yéetel ku náakal tak jáal ja’ob tu’ux ku líik’il adelfa. Kóokaye’ ku jaanta’al tumen tu’ kisay, xya’axkacho’ob, xuux yéetel síinik. Beyxan ku kíimil xan yóok’lal bakteryáas yéetel kuuxumo’ob.
Edición: Ana Ordaz
