de

del

Foto: Erik Santoyo / INAIP

U Mola’ayil ku Kanáantik Páajtalilo’ob wey tu Lu’umil Yucatán (CODHEY, yóok’lal bix u k’aaba’ ich káastelan t’aan), U Mola’ayil u Sáaskunta’al, u Ts’aabal Ojéetbil Meyaj Yéetel u Kanáanta’al Ba’alo’ob Yan u Yil Yéetel Máako’ob ti’ u Xéet’ Lu’umil Yucatán (Inaip Yucatán) yéetel u jejeláasil Najil Xooko’ob tu’ux ku ka’ansa’al derechoe’, ku payalt’antiko’ob xoknáalilo’ob derecho yéetel máaxo’ob u ts’o’oksmajo’ob le xookilo’, ti’al u táakpajlo’ob ichil u “Yóox Ketlaamil Proyectos de Impacto Social en Derechos Humanos: Proyecta DH”, u naajalile’ ku chukik 25 mil pesus.

U yóox jaatsil le ketláamila’, táan u beeta’al ichil u k’imbesajil ti’ u máank’iinal ix-abogadaob yéetel aj-abogado’ob -kun k’a’ajsal lalaj 12 ti’ julio-, le ketlaamila’ ku kaxtik ka t’a’anak yo’olal: U páajtalil u ts’a’abal ojéeltbil u meyaj jala’ach yéetel molayilo’ob yéetel u páajtalil u kanáanta’al tuláakal ba’axo’ob ku beetik u k’ajóolta’al máak, tu yo’olal le je’ela’ ichil tuláakal le meyajilo’ob kun tuxtbile’ unaj u ch’a’achita’al bix je’el u ma’alobkíinsa’al le meyajilo’ob ku beeta’al yo’olal le ka’ap’éel páajtalilo’obo’. 

Ichil u suutukil u t’aan x-María Gilda Segovia Chab máax ku jo’olintik u molayil Inaip Yucatane’, tu ya’alaj yaan bin u k’a’amal meyajilo’ob ichil maaya t’aan, le je’ela’ ichil le jejeláasil jaatsilo’ob ku taasik ti’ le ketlaamila’, le meyaj kun yéeybil ichil maaya t’aane’ yaan u náajaltik cinco mil pesus. 

 

Foto: Erik Santoyo / INAIP

 

Le molayilo’ob ku beetik’ob le payalt’aanila’ leti’ le je’elo’oba’: CODHEY, Inaip Yucatán, APDManuel Crescencio García Rejón y Alcalá”; u najil xook Colegio de Abogados y Profesionales del Derecho de Yucatán; yéetel Profesionistas del Derecho “Manuel Crescencio Rejón y Alcalá AC”.

Le payalt’aanila’ ku kaxtik u táakpajal le xoknáalo’ob táan u xokiko’ob derecho yéetel le máaxo’ob ts’o’ok u ts’o’oksiko’ob le xookilo’, ti’al ka u pa’ajolto’ob túumben meyajilo’ob, u yutskíinto’ob wáaj u chúukbesa’al a’almajt’aanilo’ob, yéetel beyxan ka u táakpesubaob ichil u meyajil jala’achilo’ob estatal wáaj municipal ti’al ke béeyak u chíimpolta’al yéetel ka meyajta’ak u páajtalil kajnáalilo’ob u k’áatchi’itiko’ob jala’ach yéetel uti’al u kanáanta’al le jejeláasil ba’axo’ob ku beetik u k’ajóolta’al máak wey tu Lu’umil Yucatán. 

Le ketlaamila’ óox jaats ku taasik: U Jaatsil A uti’al xoknáalo’ob táan u xokiko’ob u licenciaturail derecho ichil universidades wáaj ichil u najil xooko’ob yaan wey tu lu’umil Yucatán, ichil le jaatsila’ le xoknálo’obo’ je’el u páajtal u táakpajalo’ob tu juunalo’ob wáaj je’el xan u páajtal u much’ikubaob tak ichil jo’otúulul xoknáalo’obo’, ba’ale’ ti’al u táakpajalo’obe’ unaj u ye’esiko’ob yaan u matríiculaob lela’ ti’al u ye’esiko’ob táan u xokiko’ob u licenciaturail derecho wey Yucatáne’. 

U jaatsil B ti’al máaxo’ob ts’o’ok u ts’o’oksiko’ob u licenciaturail derecho, je’el u páajtal u táakpajalo’ob tu juunalo’ob, ba’ale’ unaj u ye’esiko’ob céedula profesionalcarta pasante wáaj uláak’ ju’unil tu’ux ku ye’esik ts’o’ok u ts’o’oksik le xookilo’ yéetel unaj xan u yoksik u ju’unil tu’ux ku ye’esik kajakbal wey tu lu’umil Yucatán. Yéetel u jaatsil C ti’al le meyejilo’ob kun tuxbil ichil maaya t’aan.  

Le naajalilo’ob ti’al le meyajilo’ob kun yéeybilo’obe’ leti’ le je’elo’oba’: yáax kúuchilil yaan u náajaltik cinco mil pesus; ka’a kúuchilil, tres mil pesus; yéetel u yóox kúuchilile’, dos mil pesus, le je’elo’oba’ ichil u jaatsilolo’ob A yéetel B, chéen ba’ale’ ichil u jaatsil C yaan u ts’a’abal chéen jump’éel náajalil le je’ela’ cinco mil pesus

Le máaxo’ob táak u táakpajalo’obe’, yaanti’ob tak 17 ti’ junio ti’ u ja’abil 2024 ti’al u tuxtiko’ob bey digital u meyajilo’obo’, je’el u páajtal u tuxtiko’ob ti’ le correoa’ [email protected] beyxane’ k’a’abéet u tuxtiko’ob le uláak’ ju’unilo’ob ku k’áata’al ichil le payalt’aanila’.  

Le máaxo’ob ken u beeto’ob u meyajil xaak’alile’, máako’ob jach ka’analchaja’an u xooko’ob yo’olal u páajtalil wíiniko’ob, u páajtalil u ts’a’abal ojéeltbil u meyaj jala’ach yéetel molayilo’ob yéetel u páajtalil u kanáanta’al tuláakal ba’axo’ob ku beetik u k’ajóolta’al máak, le je’elo’oba’ yaan u kaxtalo’ob tumen le molayilo’ob táan u beetiko’ob le payalt’aanila’. 

U k’aaba’ máaxo’ob kun náajalo’obe’ yaan ts’a’abal ojéeltbil ichil u chíikulil página electrónica yéetel ti’ u redes socialesil u mola’ayil CODHEY. 

Le payalt’aanila’ je’el u páajtal u xak’alta’al ichi: https://codhey.org/#/convocatorias

 

Lee: Convoca Codhey a estudiantes y egresados de Derecho a participar en Proyecta DH

 

Xak'alutskíinsa'an tumen: Sasil Sánchez Chan