de

del

Am, ku máan sit'láankil te'el pak'o'obo'

Araña gris saltarina de pared, presente en Laguna de Términos
Foto: Gendereuphorbia

U k’aaba’e’ jok’a’an ti’ griego. Xa’ak’a’an ba’ax u k’áat u ya’alej, ichil “u muuk’il u yook uj” yéetel “t’o’ot’o’ol”, yóok’olal bix u wíinkilal.

Le je’ela’ am samal boox u boonil ku síit’sit’láankil te’el pak’o’obo’, araña gris saltarina de pared.

Le chan ba’alche’a’ kaja’an Laguna de Términos, yéetel méek’a’an tumen u baatsil Salticide, tsikbalta’ab tumen Dufour tu ja’abil 1831. Jacqueline May Díaz, máax beetik u k’a’aytajilo’ob Desarrollo y Medio Ambiente, A.C., tu tsolaj u xiibil le ba’alche’a’, leti’e’ maas chan nojoch yaan ichil le jeeneróo’, ts’o’oke’ yaan u chan sóol boox chak u boonil.

“Yaan u tso’ots yóok’ol u paach u sóolo’, ts’o’oke’ óoli’ beey junt’o’ol u p’áatal te’el chúumuko’”.

“U xch’uupulile’ óol maas chan nojoch ti’ u xiibil; u boonil u nak’e’ boox, chak boox yéetel yaan u wáawáay k’aank’anil; u tséeliko’ob yéetel chúumuk u nak’e’ k’aank’an, yéetel u yooke’, k’aank’ab xan. Ti’ lu’um kaja’an. Ba’ale’ ku yila’al xan tu’ux mina’an ka’anal che’ob, yóok’ol u chuun che’, pak’o’ob, ich najo’ob, kúuchilo’ob, ichil uláak’ tu’uxo’ob. Ku p’isik ichil 6.5 mm tak 7.4 mm, yéetel ku jaantik sit’riyóo yéetel uláak’ ik’elo’ob.

Xak'alutskíinsa'an tumen: Sasil Sánchez Chan