de

del

Foto: Petr Hamerník

U nuxi’ muuchil u áak’alil Titicacae’, sajbe’enstsil yanik tumen táan u ch’éejel, le beetike’ jejeláas noj lu’umo’obe’ táan u núup’ulo’ob múul meyaj ti’al ka páatak u kaláanta’al yéetel jeel ya’abkunsa’al muucho’ob.

“Múul meyaj táan u yúuchul, ts’o’ok u núup’ul junmúuch’ máako’ob ku meyajo’ob tu jáalik le áak’alo’ ti’al beyo’ u ts’aatáanta’al yéetel u kaláanta’al u nuxi’ muuchil Titicaca (Telmatobius culeus) ti’al ma’ u ch’éejel”, beey jts’a’ab ti’ jump’éel k’a’aytajil ts’íib.

Te’e múuch’ meyajo’ táaka’an mola’ayob je’el bix Museo de Historia Natural Alcide d ́Orbigny, Universidad Peruana Cayetano Heredia, Zoológico de Denver, Natural Way-Perú yéetel Museo de Zoología de la Pontificia Universidad Católica del Ecuador.

Beyxan meyaje’ táakmuk’ta’an tumen Naciones Unidas yéetel Fondo Mundial para el Medio Ambiente (GEF).

U nuxi’ muuchil u áak’alil Titicacae’, leti’e’ anfibio asab nojoch yaan yóok’ol kaab kaja’an ich ja’, je’el u p’isik tak 1.45 mm u chowakil ts’o’okole’ je’el u síit’tik tak 500 mm, beey úuchik u ya’alal tu ja’abil 1970 tumen jxak’al xook Jacques-Yve Cousteau. Ts’o’okole’ ku kajtal tak 100 metros tu taamil le ja’o’.