de

del

Foto: INAH

Roca de la Fundación, leti’e’ yáax monumento kaxta’an ku béeytal u nu’upul yéetel ja’ tu yúuchben kaajil Cobá, ts’o’oke’ jump’éel ti’ le maas nuuktak kaxta’an tu baantail Quintana Roo. Túumben ba’ax ojéelta’ab walkil yóok’olal úuchben ts’íib yaan te’elo’ ku ya’alik wa ku chíikbesik juntúul ti’ u xjala’achilo’ob: Ix Ch’ak Ch’een, máax jo’olbes u kaajil ja’, tu sigloil VI d.C.

Unaj u k’a’ajsa’ale’, úuchben ts’íibe’ kaxta’ab kex walkil jump’éel ja’ab paachile’, tumen u mola’ayil Instituto Nacional de Antropología e Historia (INAH), méek’a’an tumen Secretaría de Cultura del Gobierno de México, ka’alikil táan u meyajilbo’ob Programa de Mejoramiento de Zonas Arqueológicas (Promeza), jo’olbesa’an te’el úuchben kaajo’ tumen j-arqueólogo Manuel Pérez Rivas.

Úuchben tuuniche’ ti’ yaan tu jáalik u ja’il grupo Nojoch Múul. U meyajilo’ob túumbenkunajile’ jo’olbesa’an tumen xrestauradora Eunice Corazón Peralta, ts’o’oke’ táaka’an epigrafistas David Stuart, ti’ u noj najil xook Universidad de Texas, Estados Unidos, yéetel Octavio Esparza Olguín, ti’ u noj najil xook Universidad Nacional Autónoma de México (UNAM).

U ts’ook ajxaak’al máaka’, tu ya’alaj le ba’ax kaxta’abo’ jach k’anana ti’al u yojéelta’al uláak’ ba’alo’ob yóok’lal ch’i’ibal kuxlaj te’elo’, beyxan yóok’lal ba’ax seen úuch tu yúuchben kaajil Cobá, ti’ Clásico k’iino’ob. U ya’abile’ tu ja’abilo’ob siglo VI d.C, tumen tu pool úuchben ts’íibe’ chíika’an u ts’íibil k’iino’ob, k’aaba’ob yéetel uláak’ ba’alo’ob.




Je’el bix: ojéela’ane’, k’iin ts’íibta’abe’ 9.6.15.6.9 (12 ti’ mayo ti’ u ja’abil 569 d.C.), nuupul yéetel u k’iinil úuchik u káajsa’al kaloomte’, ti’ jump’éel kúuchil tu k’aaba’taj Kehwitznal (kéej- wiits-nal); ku tukulta’ale’ míine’ u k’aaba’e’ nuupul yéetel le Nohoch Múulo’.

Máax túun ku nu’upul yéetel le noj k’iin je’elo’, leti’e’ xjala’ach ts’íibta’an u k’aaba’ Roca de la Fundación: Ix Ch’ak Ch’een, máax xan ku chíikpajal Panel 7, yéetel estelas 26 beyxan 30, ti’ u yúuchben kaajil Cobá.

Esparza Olguíne’, tu ya’alaj te’el úuchben ts’íibo’ yaan uláak’ ba’axo’ob ts’íibta’an yóok’lal u kaanil witz’, yaan ba’al u yil yéetel ja’, ts’o’oke’ beyxan nupa’an yéetel ja’ yaan tu jáalikil le Nojoch Múulo’, ichil uláak’ ba’alo’ob. Tu ya’alaje’ láayli’ u beeta’al xaak’alo’ob, le beetik táan xan u pa’atal u yojéelta’al uláak’ ba’alo’ob ka u beet u jelpajal wa u je’ets’el ba’ax yaan a’alan.

Xak'alutskíinsa'an tumen: Sasil Sánchez Chan