NASAe’ tu ts’áaj k’ajóoltbil u téeleskopioil Roman, beeta’an ti’al u xak’alta’al u jejeláasil ba’al yaan úuniberso ti’al u yila’al wa yaan éexoplanetaob, ba’ale’ ti’al u núuka’al ya’abach ba’alo’ob yóok’olal fiisikáa ma’ na’ataki’ yéetel yaan ba’al u yil yéetel materyáa beyxan éenerjia.
Téeleskopioe’ leti’ u jach túumbenil yaan yéetel yaan “u ts’áak u páajtalil u yantal jump’éel u túumben aatlasil úuniberso”, beey tu ki’imak óoltaj le martes máanika’ máax jo’olbesik NASA, Jared Isaacman, tu kúuchil Goddard de u ajeensyáa éespasyaalil Estados Unidos tu kaajil Maryland.
Plateado nu’ukule’ ku p’isik maanal 12 meetros u ka’analil, ts’o’oke’ yaan u k’ujsa’al Florida ti’al u túuxta’al espaasyóo ti’al u káajbal septiembre, ken na’aksak tu koeteil SpaceX.
En español: NASA presenta su nuevo telescopio Roman; elaborará un ''atlas del universo''
Maanal lajump’éel ja’abo’ob xáanchaj táan u beeta’al, ts’o’oke’ tu tojoltaj maanal 4 mil miyoonesil doolares, yéetel jts’a’ab u k’aaba’ ti’al u chíimpolta’al xnoj astronoomas ti’ u noj lu’umil Estados Unidos, Nancy Grace Roman, máax pata’an u k’aaba’ beey “u na’il Hubble”, úuchik u yantal uláak’ jump’éel téeleskopio ich NASA.
Tu jo’oloj 35 ja’abo’ob ts’a’abak meyaj u ts’o’ok jump’éel beeta’abe’, yéetel le béeychaj u yojéelta’al -ichil uláak’ ba’alo’obk-úunibersoe’ maas jach séeb u éexpandirkubáaj ti’ le bix u tukulta’al ka’acho’. Ba’ale’ walkila’ yéetel Romane’ yaan u béeytal uláak’ ba’alo’ob ma’ sáasiltako’obi’.
U paakat le túumbena’ maanal Merida 100 u téenal ku náachtal ti’ Hubble; kex 1.5 miyoonesil kms náach ti’ Yóok’ol Kaab.
Xak'alutskíinsa'an tumen: Sasil Sánchez Chan