de

del

Meyaj walkila’, u kaxta’al u ch’i’ibal palitsil maayaob ku biinsa’alo’ob ka’ach te’e chéema’: INAH

19 ti’ septiembre ti’ u ja’abil 1861 jóop k’áak’ ti’ u chéemil “la unión”, tak ka’aj búulil
Foto: INAH

Úuchak u ts’a’abal k’ajóoltbil kaxta’ab “La Unión”, jump’éel úuchben cheem ku k’a’abéetkunsa’al ka’ach ti’al u ko’onol maaya’ob palitsilta’ano’ob tu lu’umil México, walkila’ táan u binetik jump’éel meyaj jach k’a’anan: u yojéelta’al máax ch’i’ibalil jmáansa’abob te’elo’, beey úuchik u ts’a’abal k’ajóoltbil tumen arqueóloga subacuática, Helena Barba Meinecke, máax p’aatal u jo’olbes u meyajil tu Péetlu’umil Yucatán ti’ Subdirección de Arqueología Subacuática (SAS), ti’ u mola’ayil Instituto Nacional de Antropología e Historia (INAH).

Le je’elo’, talam meyaj tumen ma’ jkaxta’ab mix jump’éel baakel wa je’el ba’axak ka u chikbes wa ba’ax yóok’lali’, tumen u ja’ilo’ob Caribe yéetel Golfo de Méxicoo’ ku jach chokotalo’ob ts’o’okole’ mantats’ u táats’ k’uchul sáasil, ichil uláak’ ba’alob ma’ táan u cha’ak u p’áatal mix u xiixel je’el ba’axak baakel, beey úuchik u ya’alik x-xak’al xook ti’ jump’éel tsikbal tu beetaj yéetel La Jornada Maya.

INAHe’ tu ts’áaj k’ajóoltbil le 15 ti’ septiembre máanika’ jump’éel meyaj káaj u beeta’al walkil óoxp’éel ja’abo’ob paachil, tu’ux táan u k’a’abéetkunsa’al úuchben k’ajla’ayil ju’uno’ob, táan xan u táakpajal ajk’ajla’ayilo’ob yéetel arqueólogos, ba’ale’ beyxan táakbesa’an tsikbal ku beeta’al tumen jchuk kayo’ob yéetel kajnáalo’ob, ti’al u páajtal u yojéelta’al jach ti’ yaan u cheemil “La Unión”, tumen ti’ jkaxta’ab 3.7 km u náachil ti’ u jáal ja’il Sisal tu ja’abil 2017, ts’o’okole’ k’a’abéetkunsa’ab ti’al u biinsa’al tak Cuba maaya’ob palitsilta’ano’ob.

Edicicón: Ana Ordaz