de

del

Soots’o’obe’, ku pa’ak’besiko’ob kex jo’op’éel u ta’anil lool lalaj áak’ab

Ti’ yóok’ol kaabe’ yaan mil 411 u p’éel u jejeláasil soots’
Foto: Servicio de Pesca y Fauna Silvestre EU

Soots’o’ob yéetel ba’alche’ob k’a’anantak ti’al kuxtal ku yantal te’e lu’uma’ ku kajtalo’ob ichil u tajan ya’abil áaktuno’ob yaan tu Petenil Yucatán, ba’ale’ ya’ab ti’ leti’obe’ ts’a’abak u kuucho’ob. Roberto Rojo, máax jo’olbesik u pláanetarioil Sayabe’, tu ya’alaj le ba’alche’oba’ k’an’anantako’ob tumen ku máano’ob polinizar: “u meyaj yik’el kaab bul k’iine’ ku beeta’al tumen soots’ bul áak’ab”. 

“Suuka’anile’ k’aas u yila’alo’ob wa sajak wíinik ti’, ba’ale’ ma’ k-ojel beyka’aj u k’a’ananilo’ob tumen ichik tuláakal mamifero’ob yane’ chéen leti’ob ku páajtal u xik’náalo’ob tu juunal, ts’o’okole’ chowakchaj u yaal u k’abo’ob je’el bix úuchik u bin u k’éexel xan tumen ichil u xúukil u k’abe’ yaan jump’éel chan jáay u yoot’el ti’al u páajtal u péeksik ken xik’náalnako’ob, le beetike’ ku jach páajtal u jets’iko’ob bix u bino’on ti’ iik’”, tu ya’alaj jbiologóo.

Ichil tuláakal yóok’ol kaabe’ yaan mil 411 u p’éel u jejeláasil soots’, ichil le je’elo’obo’, 55e’ yaan ti’ u lu’umil Kaanpech, 40e’ tu lu’umil Yucatán yéetel 54e’ Quintana Roo, ichilo’obe’ ku chíikbesiko’ob u 54% ti’ tuláakal mamífero’ob ma’ tu kuxtalo’ob ich ja’; le je’el túuna’, u chúumukil.

Ti’ junmúuch’il soots’o’obe’ je’el u yantal tak jump’éel millón u túulal, ts’o’okole’ u ya’abil u múuch’ilo’ob yaan te’e petenila’ ku píitmáansiko’ob u millonil. Ku jaantiko’ob mejen ik’elo’ob yéetel u yich che’ob, le beetike’ ken janako’obe’ ku máan u k’i’itbes u yi’inaj, neek’ yéetel u yich che’ob. Je’el u k’uchul u jayo’ob tak jo’op’éel u neek’il wa ba’ax che’il ichil jump’éel metro cuadrado.

 

Edición: Sasil Sánchez