de

del

Notimex
Oochelo'ob: inah.gob.mx
K'iintsil

U noj lu'umil México
Martes 26 ti' julio, 2016

Ichil jump’éel xaak’alil táan u beeta’al tu yúuchben kaajil Palenque, ti’ u xa’ay bejilo’ob tu’ux ku bin ja’ yáanal tu’ux muka’an Pakal II, ti’ Templo de las Inscripciones, ku tal u k’exbes ba’ax tukulta’an yo’olal bix úuchik u beeta’al le nojoch múulo’, beey tu ya’alaj Arnoldo González Cruz, máax jo’olbesik u meyajil Proyecto Arqueológico Palenque (Chiapas).
Aj xak’al xooke’ ti’ Instituto Nacional de Antropología e Historia (INAH) tu ya’alaje’ jach k’a’anan le ba’ax táan u yojéekta’ala’, tumen le xa’ay bejilo’ob ja’e’ ku k’exbesiko’ob k’ajla’ayil ti’ jump’éel ti’ le kúuchilo’ob asab k’a’anantak ti’ Mesoamérica.

Ichil ba’alo’ob ojéelta’ano’obe’ ku ya’alale’, le ka’aj j mu’uk Pakal El Grande, kex mil 333 ja’abo’ob paachile’, j ts’a’ab jump’éel nu’ukul tia’al u xikin tu’ux ts’íibta’an bix k’a’abéet u búulul ti’ u ja’ilo’ob Cháak tia’al u k’a’amal tumen u yuumtsil le metnalo’; ma’ili’ kaxanta’al le túumben ba’ala’, le kúuchil tu’ux muka’an le ajawo’ ma’ jach ya’ab ba’al ku ya’alik yo’olal u k’ajla’ayil miaatsil.

Beey túuno’ j ts’a’ab k’ajóoltbile’, le xa’ay bejilo’ob ja’e’ ti’ yano’ob 1.70 metro’ob yáanal tu’ux muka’an le ajawo’. Ba’ale’ ku tukulta’ale’ ma’ xaan wa leti’e bej k’a’abéet u xíimbaltik K’nich Janaab Pakal tia’al u k’uchul tu ja’ailo’ob metnal. Chéen ba’axe’ yéetel le ba’ax táan u jóok’ol ti’ le xaak’alilo’, ku k’as p’áatal paachil ba’ax ku ya’alal tumen aj xak’al xook Alberto Ruz Lhuillier.
U tuukulile’ ku ya’alik, le bin tu’ux muka’an Pakal II, ti’ ku káajal le bolonp’éel nu’ukulo’ob táaka’ano’ob ti’ Templo de las Inscripciones. Ba’ale’ yéetel le ba’axo’ob táan u chikpajalo’ob ku ye’esiko’obe’, u chúumukil le kúuchilo’ jets’a’an yo’olal le ja’o’, tumen leti’e’ xa’ay bejilo’ob p’áatal tak bejla’o’.

Ya’abach ti’ bix beeta’anil le nojoch múulo’obo’ tukulta’ab tumen K’nich Janaab’ Pakal táanili’ u beetik u ajawil ichil u ja’abilo’ob 615-683 d.C, leti’ ka káaj u beeta’al Templo de las Inscripciones, jump’éel kúuchil tia’al u mu’ukul kimen, ba’ale’ ts’o’okpsaj u beeta’al tumen K’nich Kan B’ahlam tu k’iinilo’ob táan u beetik u ajawil ti’ Lakamha’, tu ja’abilo’ob 683 yéetel 702.
Le xa’ay bejilo’obo’, beeta’an tu chowakil le nojoch tuunich póola’an yéetel tsaya’antak. U p’iisilo’obe’ ti’ yaan ichil 50 yéetel 40 centimetro’ob yéetel u chowakile’ ku chukik kex 17 metro’ob.

Aj xak’al xook Arnoldo González tu ya’alaje’, yéetel le ba’ax kaxanta’aba ku yantal ya’abach ba’alo’ob k’a’anan ka sásilkuns’aak, ba’ale’ yaan u k’a’abéetkunsa’al túumben nu’ukulo’ob tia’al u béeytal u beeta’al.

Kex tumen yaan xaak’alilo’ob beeta’an lik’ul u chúumukil siglo XIX, yóok’ol Templo de las Inscripciones yéetel le kúuchil tu’ux j mu’uk K’nich Janaab’ Pakal, le xa’aybejilo’ob ja’ kaxanta’abo’oba’ ku chikbesiko’ob túumben ba’alo’ob yo’olal le úuchben kaajil ti’ Chiapase’.

_______________________________________________

[b]Hallazgo de canales cambia teoría sobre Templo en Palenque[/b]

El hallazgo de un complejo sistema de canales bajo la cámara mortuoria del señor Pakal II, en el Templo de las Inscripciones de Palenque, el edificio más importante de esa zona arqueológica mexicana, cambia la teoría original sobre la construcción de esa pirámide, aseguró hoy el arqueólogo Arnoldo González Cruz.
El titular del Proyecto Arqueológico Palenque (Chiapas) explicó en una conferencia de prensa convocada por el Instituto Nacional de Antropología e Historia (INAH), que, por ubicarse bajo el espacio mortuorio más importante de todo Mesoamérica, ese sistema de canales de agua representa un hallazgo que varía la historia, puesto que también corre bajo la cámara funeraria del gobernante palencano; esta metáfora podría tener una interpretación mucho más compleja, dando nuevos datos sobre la construcción y el uso de esa gran pirámide.