de

del

Ap
Oochel Sasil Sánchez
K'iintsil

8 ti' enero, 2016

Ichil xaak’alilo’ob ma’ sen úuch beeta’ak ti’ u yúuchben kaajil Ek’ Báalam, yaan tu lak’inil u lu’umil Yucatán, j-ila’abe’ ma’ xan wa yanchaj jun jaats aj ts’íibil boono’ob tu péektsilto’ob boonil ti’ kaajo’ob je’el bix Chichén Itzá, ba’ale’ chéen jayp’éel ja’abo’ob mu’uk’anchaji.

Instituto Nacional de Antropología e Historia (INAH) tu ts’áaj k’ajóoltbil ti’ jump’éel ts’íibe’, ichil u ja’abilo’ob 770 yéetel 801 ts’o’okili’ u síijil ki’ichkelem yuum, k’uch ti’ Ek’ Báalam aj ts’íibo’ob tu xa’ak’beso’ob bix u yúuchul ts’íib ka’ach yéetel boonil; beey uchik u síijil chíikulalo’ob béeychaj u yila’al ti’ jejeláas kúuchilo’ob ti’ le baantao’.

Beyxan tu kanajo’ob boon ti’ nu’ukulo’ob wóolistako’ob je’el bix le beeta’abo’ob yéetel k’at, beyxan tu táaxil tuunicho’ob je’el bix u maako’ob yéetel pak’o’ob, tumen béeychaj tak u boniko’ob mejen ba’alo’ob ti’ le códices beetabo’ob tu sóol che’.

Aj xak’al xook Alfonso Lacadena, ti’ u najil xook Universidad Complutense tu lu’umil Madrid ku xak’altik úuchben maaya woojo’ob yéetel uláak’ máako’ob táakano’ob ti’ u meyajil Proyecto Arqueológico Ek’ Balam, ku taal u beeta’al tumen INAH, tu ya’alajo’obe’, ya’abach yits’atil meyaj beeta’abi’. Le beetike’, ti’ le baanta’o ku chíikpajal ya’abach pak’o’ob bona’antako’ob.

Leticia Vargas yéetel Víctor Castillo, aj xak’al xook’ob ti’ u Kúuchil Meyaj INAH ti’ Yucatáne’, ku tukultiko’obe’, tu káajbalile’, le máaxo’ob ku kaaniko’ob boon ti’ u yúuchben kaajil Ek Báalame’, táanxel tu’ux u taalo’ob, ts’o’okole’ káaj túun u kaambal aj boono’ob ti’ le lu’umila’.

Beey túuno’, le ka’aj túumbenkunsa’ab u táanil le píich’ túunich naajo’ob yaan ti’ le kaajo’ tumen u ajawile’, máax tu kanajo’ob boone’ yanchaj u páajtalil u jach e’esiko’ob bix u meyajo’ob; tu bono’on aj k’atuno’ob yaan u nu’ukulil u ba’altelo’ob, u paano’ob yéetel k’u’umelo’ob ti’ u búukinajo’ob.

Beyxan ichil le úuchben boono’ob xak’alta’ano’obe’, yaan u yoochel chaknul wíinik yéetel k’i’ik’. Ku tukulta’ale’ ku zchíikbesik aj ba’atel máako’ob. Beyxan yaan u boonil aj paaxo’ob juumansik baako’ob yéetel u sóol áako’ob.

Ichil jejeláas xaak’alilo’obe’, ts’o’ok u je’ets’el tak ti’ le k’iino’oba’, yanchaj maanal ti’ 5 mil jaatsil boono’ob ti’ pak’ilo’ob. Ti’ le ba’axo’ob ojéelta’ab xane’, le aj xak’al xooko’oba’ tu ya’alajo’obe’, yanchaj ka’ap’éel u jejeláasil chak meyajnaj ti’ le aj boono’obo’, beyxan tu beetajo’ob yéetel jejeláas nu’ukulo’ob je’el bix ta’an, chúuk yéetel uláak’ ba’alo’ob, u boonilo’ob boox, sak, ch’ooj, k’ank’an yéetel ya’ax.

_________________________________________

[h1]Escuela de pintores desde época antigua en zona maya. [/h1]

Estudios recientes de arquéologos y epigrafistas revelaron que la zona maya de Ek’ Balam, al suroriente Yucatán, debió contar con una escuela de pintores, entre el año 770 y 801 después de Cristo. El doctor Alfonso Lacadena, epigrafista especializado en la cultura maya de la Universidad Complutense de Madrid y los miembros del Proyecto Arqueológico Ek’ Balam, del INAH, indicaron que dicha zona fue importante en el desarrollo de la pintura mural de esa región.