de

del

Foto: Miguel Améndola

U éejidatarioilo’ob Cobáe’ táan u k’áatiko’ob ti’ u mola’ayil Instituto Nacional de Antropología e Historia (INAH) ka p’ata’ak tu k’abo’ob le úuchben kaaja’, tumen ku ya’aliko’obe’, ichil le 50 ja’abo’ob ch’a’aban tumen le mola’ayo’ ma’ u yilo’ob mix ba’al u yutsil ti’ le taak’in ku much’a’al ikil u bota’al u yokol máak u xíimbalt le kúuchilo’.  

Le jueves máaniko’, u múuch’il u ajmeyajilo’ob u éejidoil Cobáe’ tu much’ajubáaj yéetel Diego Prieto, máax jo’olbesik Instituto Nacional de Antropología e Historia (INAH); Margarito Molina, u meyjnáalil INAH ti’ u péetlu’umil Quintana Roo; Susana Hurtado, máax chíikbesik u meyajil u jala’achil u lu’umil México te’e péetlo’omo’; Rogelio Jiménez Pons, máax jo’olbesik Fondo Nacional de Fomento al Turismo (Fonatur) yéetel Margarita de Lourdes, máax chíikbesik Procuraduría Agraria te’e péetlu’umo’.

 

También te puede interesar: Ejidatarios de Cobá solicitan gestión de la zona arqueológica

 

Te’e súutko’, Fausto May Cen, u jkomisil Cobáe’, tu tsolaj le 4 ti’ junio máaniko’, tu túuxtajo’ob jump’éel ts’íib tak INAH yaan ti’ u péetlu’umil Quintana Roo, tu’ux ku k’áata’al tumen le éejidoo’, ka p’ata’ak tu k’ab u túulisil páajtalil u meyajta’al u yúuchben kaajil Cobá.  

“To’one’ k beetik le ts’íiba’ (de formal) yéetel u yáantajil áabogado’ob, tumen yóok’lal bix tsola’anil k k’aaxo’obe’, k ilike’ le úuchben kaaja’ ti’ yaan ichil le k múulan ti’alo'; jets’a’an tak tu’ux ku náakal, ti' le 268 hectáreas tu’ux yano’, ma’ táan u páajtal k ch’a’ak ti’al k meyajtej, tumen ti’ yaan le úuchben kaajo’”, tu ya’alaj.

Tu ya’alaje’, táan u k’áatiko’ob ti’ INAHe’ ka ch’anukta’ak ba’ax ku ya’aliko’ob, tumen ichil le 50 ja’abo’ob p’ata’an tu k’ab le mola’ayo’, mix jun jaats ti’ u tojol bo’ol ku beeta’al ti’al u yokol máak te’e úuchben kaaj ts’o’ok u k’uchul yiknalo’obo’: “le beetik bejla’e’ táan k ts’áak u yojéelt ti’ INAHe’, taak xan k táakpajal ti’ le meyaj táan u beeta’alo’”.  

Beyxan tu tsikbaltaje’, ts’o’ok u mokt’anta’al yéetel u jo’olpóopilo’ob u lu’umil Méxicoe’, u yantal uláak’ much’tambal le 9 ti’ julio ku talaa’, ti’al u páajtal u ch’a’ako’ob u t’aanil ti’ ba’ax kun úuchul.

Xak'alutskíinsa'an tumen: Sasil Sánchez Chan