de

del

Foto: Juan Manuel Valdivia

Ichil tuláakal u noj lu’umil Méxicoe’, tu ja’abil 2020e’, tu péetlu’umil Quintana Rooe’ yanchaj u jach p’íit máax kíim yóok’lal u k’oja’anil Covid-19 ichil lalaj 10 mil u túul kajnáalo’ob, tumen chéen 59 yanchaji; ba’ale’ coronaviruse’ -u ka’ap’éel k’oja’anil táan u kíinsik máak Méxicoe’- ts’o’ok u p’áatal beey u yáax ba’al táan u kíinsik máak te’e péetlu’umilo’; tu paache’ ti’ yaan diabeetes -ichil ko’olelo’ob- yéetel u k’oja’anilo’ob puksi’ik’al -ichil xiibo’ob-. Ichil ba’ax jets’a’an tumen Instituto Nacional de Estadística y Geografía (Inegi) te’e lu’umo’, ti’ le ja’abo’ kíim 2 mil 740 u túul máak tu yóok’lal.

Inegie’ tu beetaj jump’éel yáax xaak’al yóok’lal bix u wíinkilal máaxo’ob táan u kíimilo’ob tu lu’umil México tu ja’abil 2020, beey úuchik u k’a’aytik máax jo’olbesik u meyajil le mola’ayo’ tu péetlu’umil Quintana Roo, Carlos Novelo Vela, máax xan tu tsikbaltaje’, tu winalil octubre ku talaa’ leti’ kéen ts’a’abak k’ajóoltbil bix yanik u xookil kaaj, ba’ale’ leti’e’ ku tukultike’ ma’ jach k’éexeki’.

 

También te puede interesar: Es el Covid-19 la principal causa de muerte en Quintana Roo

 

Ti’al u beeta’al xaak’ale’, k’a’abéetkunsa’ab u ju’unil tu’ux ku je’ets’el u kíimil máak jóok’sa’an tumen Oficialías de Registro Civil, Servicios Médicos Forenses yéetel éestadístikos xookolo’ob ku k’u’ubul tumen Agencias de Ministerio Público, tu’ux chíikpaje’, tu ja’abil 2020e’ ichil tuláakal u noj lu’umil Méxicoe’ kíim jump’éel miyoon 86 mil 941 u túul máak, u 58.8 por siientoile’ xiib yéetel u 41.4e’ ko’olel. 

U ya’abil máax kíime’ yaan u ja’abil ichil 65 yéetel maanal ti’, ts’o’okole’ ichil máax ma’ jach ya’abchaje’ yaan u ja’abil ichil 15 tak 24.  

Le xookila’ ku chíikbesik jach ya’abchaj kíimil (maanal 338 mil u túul máak) úuchik u yantal ba’al u yil pak’be’en k’oja’anil, tumen ke’et u ts’ook jo’op’éel ja’abo’ob; le beetik túune’, u taasail ichil tuláakal u noj lu’umil Méxicoe’ jok’a’an beya’: ichil 10 mil u túul kanáale’, 86 ku kíimil tumen, ts’o’okole’ u ya’abil tu’ux ku yúuchul kíimile’ Ciudad de México, tumen 116 xoka’ani’, ka’alikil tu’ux yaan jach p’íitile’, Quintana Roo, tu’ux xoka’an 59i’.

K’oja’anilo’ob suuk u kíinsik máak tu lu’umil Méxicoe’ leti’ le je’elo’oba’: yóok’lal wa ba’ax k’oja’anil tu puksi’ik’al máak (20.2 por siientoil ); Covid-19 (18.5 por siientoil) yéetel yóok’lal diabetes mellituse’ (13.9 por siientoil ). U ya’abil xiibo’obe’, kíimo’ob yóok’lal Covid-19, ka’alikil ko’olelo’obe’ kíimo’ob yóok’lal k’oja’anilo’ob yaan ba’al u yil yéetel u puksi’ik’alo’ob.   

Tu péetlu’umil Quintana Rooe’, Covid-19e’ leti’e’ yáax k’oja’anil kíinsik máak, úuchik u yantal dos mil 740 máak kíimij, ti’ le je’elo’obo’ mil 829e’ xiib yéetel 911e’ ko’olel. U ka’ap’éel k’oja’anil táan u kíinsik máak te’elo’, ti’al ko’olele’ diabetes, yéetel u yóoxp’éele’, k’oja’anilo’ob yaan ba’al u yil yéetel u puksi’ik’alo’ob.

Pie: Ichil k’oja’anilo’ob suuk u kíinsik máak tu lu’umil Méxicoe’ ts’o’ok u chíikpajal Covid-19i’, tumen k’ucha’an tak 18.5 por siientoil  ti’ kiimilo’ob ku yantal. 

Xak'alutskíinsa'an tumen: Sasil Sánchez Chan