de

del

Foto: Fernando Eloy

Kex 40 u túul u kajnáalilo’ob San Antonio Ebuláe’ k’ucho’ob le jueves máanika’, tak u Páalasyoil u yúuchul meyaj ich Congreso del Estado de Campeche ti’al u k’áatiko’ob ti’ aj pat a’almajt’aano’obe’ ka yanak u ts’aatáanta’al ba’ax táan u yúuchul yéetel u k’áaxo’ob, tumen ts’o’ok maanal 50 ja’abo’ob káajak u tokiko’ob ti’ juntúul j kaanpechil, Daniel Escalante Escalante, máax tu beetaj u p’atiko’ob le k’áaxo’ kex u yojel ma’ u ti’ali’.

Daniel Escalante Escalantee’ u yuumil Constructora Escalante yéetel DURACAL, ka’ap’éel nukuch mola’ayo’ob jach k’a’anan te’e noj kaajo’, ts’o’okole’ u ya’abil jo’olpóopo’ob máanja’ano’obe’ ku t’aniko’ob meyaj. Je’el bix u ka’atúul u paalil: Ana Martha yéetel Gabriel Escalante Castillo, máaxo’ob u beetmaj u jo’olpóopilo’ob wa meyaja’ano’ob te’elo’. Beyxan uláak’ u paalil María Angélica E.C. ts’oka’an u beel ka’ach yéetel máax tu beetaj u séekretaryoil jala’ach, Juan Camilo Mouriño. 

 

También te puede interesar: Pobladores de Ebulá exigen solución a despojo de tierras

 

Beyxan ichil uláak’ ba’alo’ob ojéelta’an te’e k’iino’oba’, leti’ úuchik u je’ets’el tumen Escalante Escalantee’ juntúul u paalil kun p’áatal beey u yuumil tuláakal le mola’ayo’obo’, le beetike’ ma’ bin u núuko’ob t’aan ti’al u tseliko’ob kuuch ts’a’aban yóok’olo’ob, ti’al u beoy’ u páajtal u ts’a’abal u ti’ kajnáalo’obe’ u ju’unil k’áaxo’ob, tumen ts’o’ok junk’aal ja’abo’ob ch’a’abak ti’ob, úuchik u yoksa’al saajkil ti’ob ti’al ka yanak u bino’ob tak jump’éel km náach ti’ le kaaj tu’ux yáax yanchajo’obo’.

Kolnáalo’obe’ tu ya’alajo’obe’ le talamila’ káaj tu ja’abil 1968 úuchik u káajsa’al u kaajil yaan ka’ach u yantal tu bak’pachil le noj kaajo’; xak’alta’abe’ le k’áax je’elo’ u ti’al u noj lu’umil México, le beetike’ tu káajs u yilko’ob u ju’unilo’ob ti’al u ti’alintiko’ob je’el bix unaje’. 

Je’el bix úuchik u bin u máan ja’abe’, jóok’ u yuumil, ba’ale’ tuláakal u ju’unilo’obe’ ma’ patalo’obi’, tuusil ju’un, tak ka’aj k’uch Daniel Escalante, máax tu ye’esaj u ju’unil jump’éel soolar tu’ux yaan máak ka’achij, ba’ale’ tumen yaan taak’in ti’ yéetel tumen yaan poliitikóo áantaj ti’e’, béeychaj u k’a’abéetkunsiko’ob muuk’ ti’al u tse’elel kajnáalo’ob yaano’ob ka’achij.  

Bejla’a ma’ Partido Revolucionario Institucional (PRI) oka’an meyaj beey jala’ache’, tu jeel káajsa’aj u líik’siko’ob kaaj te’elo’ ba’ale’ u k’áato’ob ka ku’ubuk ju’uno’ob k’a’abéet ti’ob ti’al u chíikbesiko’ob leti’ob u jaajil yuumilo’ob le k’áaxo’, tumen ts’o’ok ka’ach u káajal u ka’a oksa’al saajkil ti’ob, ti’al u ka’a bino’ob.

Tu ts’ooke’ tu ya’alajo’obe’ le péeksajila’ chéen jump’éel ti’ uláak’o’ob yaan u beeta’al ti’al u yu’ubal u t’aano’ob, tumen tak walkila’ táan u yáanta’alo’ob tumen Consejo Agrario Permanente (CAP), múuch’kabil ti’alinta’an tumen PRI.

Xak'alutskíinsa'an tumen: Sasil Sánchez Chan