de

del

K’uba’ab najo’ob ti’al u jeel yantal u yotoch máak yanchaj u tse’elel ti’ u bejil Tren Maya

Entregan casas de relocalización por Tren Maya en zona rural de Champotón
Foto: Jairo Magaña

Xunáan Blanca yéetel xunáan Mirnae’ u nojochil tu baatsilo’ob tu éejidoil Pixoyal, tu méek’tankaajil Champotón, tu k’amajo’ob le miércoles máanika’, u chíikulal u túumben otocho’ob, úuchik u yantal u k’e’exel tu’ux yano’ob ka’achij, tumen ti’ ku máan ka’ach chimes k’áak’. Le najo’oba’ u bo’olil u jala’achil le noj lu’uma’ ti’ te’ex, beey úuchik u ya’alik Armando Toledo Jamit, máax jo’olbesik u óofisinayl x jala’ach.

Blanca tu ya’alaje’ ka’aj k’uch u aj meyajilo’ob jala’ache’ tu tsikbaltaj ti’ob le noj meyaj kun beetbile’, ts’o’okole’ kex tumen maanal ka’a k’aal ja’abo’ob kajlako’ob te’elo’, ma’ tu jáan éejentajo’ob ka bo’otako’ob yóok’lal u yotocho’obi’. 

 

También te puede interesar: Entregan casas de relocalización por Tren Maya en zona rural de Champotón

 

“Chéen tukultej, wey kaaj kuxlajo’on desde úuchil, in wíichame’ jach meeyjul, ts’o’okole’ tene’ kin wáantik ti’ ba’ax ku páajtal; chéen ti’ najil laamina kaja’ano’on, ba’ale’ ka’aj taalo’obe’ tu tsikbaltajo’ob yaan u beetiko’ob pak’il naj k ti’al, ti’al k baatsil, ts’o’okole’ yaan xan u bo’otiko’ob to’on u páajtalil u beeta’al meyaj ti’ k’áax tu’ux ku máan chimes k’áak’, yéetel tak úuchben p’aax yaan ti’ob tak éetel, jach noj ba’al k ti’al”, tu tsikbaltaj.

Jo’oljeak, k’uba’ab ti’ leti’ob yéetel ti’ uláak’ buluktúul máako’obe’, u yaabesil túumben najo’ob tu’ux kun máano’ob kajtal, ts’o’okole’ yaan xan u p’a’atal ti’ob najo’ob beeta’ab yéetel loona tu’ux p’áato’ob walkil wakp’éel winalo’ob, ti’al u meyaj ti’ob je’el bix ken u yóoto’obe’, tumen k’áax kun ts’a’abale’ 20 metros u kóochil yéetel 20 u taamil, ts’o’okole’ yaan u p’áatalo’ob aktáan ti’ tu’ux ku máan Tren Maya.

 

Bix le najo’obo’ 

Ti’ lalaj jump’éele’ yaan ka’ap’éel kwaartóo, jump’éel u baanyoil, k’óoben, jun xóot’ táanil, soolar ti’al u beeta’al uláak’ jump’éel kwaarto yéetel wíixo’ob. U éejidoil Pixoyale’ leti’e’ yáax tu’ux táan u k’u’ubul naj k’e’ex tu’ux yaan tumen le yano’obo’ táaka’an tu beel túumben chimes k’áak’.  

 

Múul meyaj ichil u yóox jaatsilo’ob jala’ach 

Ti’al u chíikbesa’al u jala’achil péetlu’ume’, Armando Toledo Jamit, tu ya’alaje’ u k’u’ubul le najo’oba’ yáax k’a’ayta’an tumen jala’ach Andrés Manuel López Obrador ti’al u p’a’atal tuláakal ba’al tu beel ikil yaan k’áatal u meyajilo’ob Tren te’e kaajo’. Le beetik bine’ k’a’anan u yantal múul meyaj yéetel u x jala’achil Kaanpech, ti’al u yutsil kajnáalo’ob. 

Karina Graña Sandoval, máax nup’ilk u meyajil k’áax yéetel kaaj ti’ u tramo 1 le meyajo’, tu ya’alaje’ p’aax yaan tu baantal le noojol/noojol-lak’ino’ táan u bin u bo’ota’al yéetel le yáax meyaja’. Tu ya’alaj xane’ táan u beeta’al 280 u p’éel najo’obi’.

Xak'alutskíinsa'an tumen: Sasil Sánchez Chan