de

del

Foto: Gabriel Graniel

Yaan kex 100 u túul u aj jo’olbesajilo’ob meyaj ti’ u mola’ayil Petróleos Mexicanos (Pemex) kaja’ano’ob ti’ múuch’kajtalo’ob jach chéen u ti’alo’ob; ba’ale’ kúulpach ti’ le je’elo’ yaan u jeel máako’ob k’ucho’ob tak te’e peteno’, ti’al u kaxtiko’ob ka yanak u chan ma’alobil meyaj u ti’alo’ob; ti’ le beyo’, ku káajal u chíikpajal túun u ja’ajatsil kaaj yéetel óotsil kuxtal yaan ichilo’ob, je’el bix le yaan ichil u múuch’kajtalil Arroyo de los Franceses. 

 

Le utsil kaja’ano’obo’

Máaxo’ob jo’olbesik meyajo’ob Pemex yéetel u láak’o’obe’, kaja’ano’ob ti’ jump’éel baantail ku k’aaba’tik “Colonia Petrolera; ku páajtal u yokol máak tu bejil 31 yéetel 50.

Ba’ale’, walkil óoxp’éel ja’abo’ob paachil xane’, leti’obe’ mix táan u yantal u bo’otiko’ob u majan najo’ob, mix uk’be’en ja’, sáasil, mix u máan molbil ta’ míis, tumen leti’e’ mola’ayil bo’otik tu yóok’lalo’obo’.  

 

También te puede interesar: Carmen, con zonas para funcionarios de Pemex y asentamientos irregulares

 

Úuchik u káajal u beetik u jala’achil Andrés Manuel López Obradore’, tu k’áataj ka k’éexek le je’ela’. Ka yanak u bo’otiko’ob ba’ax ku meyaj ti’ le aj meyajo’obo’. Beyxan, ma’ chéen je’el máaxak ku cha’abal u yokol te’e múuch’kajtalilo’, tumen bak’pachta’an yéetel ka’anal pak’ yéetel ts’a’aban u yuumil u kaláanta’al. 

 

Chéen ich k’áax 

Kúulpach ti’ le je’elo’, yaan kex 300 u túul kúcuhkabalo’ob kaja’ano’ob ti’ jump’éel múuch’kajtalil mix chíimpolta’ani’; Arroyo de los Franceses, u k’aaba’, yéetel káaj u yantal máak tu’ux tij jump’éel u ak’alil ja’, ts’o’okole’ walkila’ jach táaj chika’an bix ts’o’ok u bin u k’astal lu’um yaan te’elo’, tumen tajan ya’ab u ta’il míis akakbali’ yéetel seeme’ ma’ táan u cha’ak u máan ja’ tak te’e k’áak’nabo’.  

Ya’abach ti’ máaxo’on kaja’ano’on weye’, yanchaj k okol chéen beyo’ ti’al u yantal tu’ux k kajtal, tumen u ko’ojil u bo’otal u majáanta’al jump’éel naje’ wey petene’, ma’ táan u páajtal k bo’otik, le beetik t kaxtaj ba’ax k beetej”, tu tsikbaltaj Guillermo Pantoja, juntúul aj meyaj ts’o’ok wakp’éel ja’abo’ob káajal u beetik u áalbañilil, tumen ma’ yanchaj meyaj u ti’al ichil le mola’ayo’.  

Yóok’lal xan jeets’elo’ob tu’ux ma’ chíimpolta’an beey múcuh’kajtalile’, mina’an uk’be’en ja’ ku k’ujsa’ali’, ba’ale’ u Ayuntamientoil Carmene’, ku túuxtik u piipasil ja’ ti’al u páajtal u t’o’oxoli’. Ts’o’okole’ yéetel sáasile’ láayli’ xan beey u yúuchulo’. 

Je’el bix Arroyo de los Franceses, p’aatal isla del Carmene’, kaaj k’ajóollta’an tumen k’a’anan yóok’lal u meyajil petroleo ku beeta’ale’, yaan xan uláak’o’ob ts’o’ok u yantal ikil u bin u k’uchla’ajal máako’ob ku máan u kaxto’ob tu’ux u p’áatalo’ob kajtal.

Xak'alutskíinsa'an tumen: Sasil Sánchez Chan