de

del

Óoxtéenchaj beyka’aj ja’ab suuk u kuxtal máax yaan ti’ síndrome de Down

Se ha triplicado la esperanza de vida de personas con síndrome de Down
Foto: Centro de Atención Integral de Playa del Carmen

Ichil u ts’ook 30 ja’abob máanjano’oba’, u kuxtal máaxo’ob yaan ti’ síndrome de Downe’ óoli’ ts’o’ok u yéextéenchajal, tumen ka’ache’ chéen 25 ja’abo’ob ku kuxtal máak beyo’, ba’ale’ ka’aj káaj u ja’abilo’ob 90e’, náak tak 60, je’el bix yanik tak bejla’o’. Le je’ela’ yaan ba’al u yil yéetel túumben ba’alo’ob ts’o’ok u yojéeltal yóok’lal u ts’aaki, ba’ale’ beyxan tumen ku séeb ts’aatáanta’alo’ob; leti’obe’ ku máansiko’ob talamilo’ob kéen kuxlako’ob yéetel le síndromeo’, u ya’abile’ ku yantal tu puksi’ik’al,k beey úuchik u ya’alik Edith Magaña Mendoza, máax jo’olbesik Centro de Atención Integral de Playa del Carmen.

Síndrome de Downe’ séeb u yila’al tumen chíika’an ikil u séeb ch’íijil u máakil, tumen u jeenesil króomosomail 21e’ ku yóoxtéenchajal tu wíinkilal máak, le beetike’ ku yantal jejeláas k’oja’anil tu puksi’ik’al, tu soorot’ wa u jeel ba’alob. Wa ku yantal soploe’, ku yutstal wa ku bin máak kajtal tu’ux yaan k’áak’náab, tu tsikbaltaj Magaña Mendoza; yaan xan uláak’o’obe’ ku yantal u operartalo’ob.

Centro de Atención Integral de Playa del Carmene’ jump’éel múuch’kabil ku ts’aatáantik paalal yéetel táankelemo’ob talam yanik u péeko’ob wa ma’ jach jilbanaja’an u tuukulo’ob. Ichil máaxo’ob ku bino’obe’, ti’ yaan ka’atúul tsaayal ti’ob síndrome de Down, juntúul ti’ leti’obe’ 45 u ja’abil. Le kúuchila’ ku meyaj beey najil xook ti’al máax kuxa’an yéetel wa ba’ax talamil, yéetel ku meyaj ichil 8 ja’atskab k’iin tak 1 chúumuk k’iin.

 

También te puede interesar: Se ha triplicado la esperanza de vida de personas con síndrome de Down

 

“Meyaj ku beeta’al yéetel máaxo’ob ku bine’, ku je’ets’el kéen ila’ak bix yaniko’ob yéetel ba’ax k’a’abéet ti’ob beyxan ba’ax je’el u béeytal u beetiko’ob; máaxo’ob kuxa’ano’ob yétel síndrome de Downe’ ku yáantalo’ob ti’al u mu’uk’ankúunsiko’ob le ba’ax ku páajtal u beetiko’ob, tumen maas chan xaan u beetiko’ob wa ba’ax… kts’áak u nu’ukil u ts’aatáanta’alo’ob, tumen uláak’ ba’ax ku chíikpajale’ leti’ u mina’antal u muuk’il u xiich’el u wíinkilal”, tu tsolaj. 

Beey túuno’, u noj tuukulile’ leti’ ka béeyak u beetiko’ob u ya’abil ba’al tu juunalo’ob kéen nojochchajako’ob; ka béeyak u kanik u xup u taak’ino’ob, janal, u yichkíilo’ob, u na’akalo’ob ti’ buux, u jóok’olo’ob yéetel u suuto’ob tu yotocho’ob, u yantal meyaj ti’ob, ichil uláak’ ba’alo’ob. Magaña Mendoza ku ya’alike’, u kuxtal juntúul máax yaan ti’ síndrome de Downe’ yaan ba’al u yil yéetel bix u ts’aatáanta’al tu paalil, kéen káajak u t’aano’ob. 

Unaj u tukultik máake’ “ma’ mantats’ kéen kuxlak u yuum máax yaan u paalal yéetel síndrome de Down, le beetike’ unaj u kanik máak kuxtal jumpáayil, ti’al u kanik kuxtal kex mina’an u jeel máak áantik”, tu ts’ook a’alaj.

Xak'alutskíinsa'an tumen: Sasil Sánchez Chan