de

del

Foto: Efe

Jo’oljeak, 11 ti’ mayo, u Plenoil Congreso ti’ u péetlu’umil Yucatáne’, jumpuul úuchik u jets’ik k’eexilo’ob ichil Código Penal del Estado de Yucatán, ti’al u yantal u si’ipil máax bíin u loobilt yo’om ko’olel yéetel u beetik u xchukul yantal u paalil, ti’al u na’ata’al beey yanchaj u yóol u kíinsa’al ko’olel, yéetel yaan xan u ya’abkunsa’al u si’ipil yóok’ol máax bíin u loobilt yo’om ko’olel.

K’eexile’ patjo’olta’ab tumen Partido Revolucionario Institucional (PRI), yéetele’ ku k’éexel Código Penal del Estado de Yucatán yóok’lal ba’ax yaan u yil yéetel u kaláanta’al yo’om ko’olel, kéen loobilta’ak, kéen beeta’ak u séeb yantal u chaampalil yéetel kéen jelpajak wa b’ax ti’ u toj óolal tu yóok’lal (kex wa chéen jayp’éel k’iino’ob ka’a úuchuk wa ba’ax ti’, ka yanak u p’áatal beyo’, wa ka k’uchuk kíimil). 

Beey túuno’, wu si’ipil ti’al máax bíin u beet ba’al beyo’, je’el u ts’a’abal ichil 10 tak jump’íit maanal ti’ 30 ja’abo’ob, ba’ale’ je’el xan u ya’abtal wa ku yila’al yaan uláak’ ba’alo’ob asab k’aastak beeta’ab yóok’ol le ko’olelo’.

 

También te puede interesar: Proponen en el Congreso de Yucatán velar por el lenguaje incluyente y no sexista

 

Yéetel le k’eexilo’oba’, ku ya’abkunsa’al xan le beyka’aj ja’abo’ob kun k’albil wa máax kéen u loobilt ko’olel; je’el u ts’a’abal ichil óoxp’éel tak waxakp’éel ja’abo’obe’; wa yo’omchajan ko’olel, wa ma’ u chuk wakp’éel winalo’ob yanak u chaampale’, je’el u je’ets’el si’ipil tak yóok’ol uláak’ jo’op’éel ja’ab. 

Xpat a’almajt’aan Karla Franco Blanco, máax chíikbesik PRI, tu ya’alaje’ u tuukulil le k’eexila’, leti’ “u táanilkúunsa’al ba’ax ku beeta’al it’al u kaláanta’al ko’olel, yéetel u ts’a’abal u si’ipil máax bíin u loobilt wa u beet u sa’atal u kuxtal”. 

Tu ch’a’achibtaj xan u mola’ayil Organización Mundial de la Salud (OMS), ku ya’alike’  u 50 por siientoil ko’olel ku loobilta’ale’, ku yáax beeta’al k’aas ti’ ka’alikil yo’omchaja’an, ts’o’okole’ jach sajbe’entsil yanik u kíinsa’alob tu paachil k’iin. 

“Ma’ táan u páajtal k p’áatal chéen beyo’, k’a’abéet k péek ti’ k’aasil ku beeta’al yóok’ol ko’olel, tumen k p’eek k-u’uyik yéetel k-ojéeltik ba’al beyo’”, tu ya’alaj.

Xak'alutskíinsa'an tumen: Sasil Sánchez Chan