de

del

Foto: Enrique Osorno

U bejil u k’uchul máak tak tu yúuchben kaajil Chichén Itzáe’ k’ala’ab tumen kolnáalo’ob, ajkoonolo’ob yéetel ajmeyaj k’abo’ob, le beetike’ táan u yantal talamo’ob ti’ u yuumil le otelo’obo’, beey úuchik u ya’alik máax jo’olbesik Asociación Mexicana de Hoteles en Yucatán (AMHY), Juan José Martín Pacheco.
Chéen tu k’iinil lunes 2 ti’ enero máaniko’, yanchaj 40 u p’éel káanselasyoono’ob ti’ kúuchilo’ob k’ubéenta’an ti’al u kóojol máak wenel te’e baantao’, tu ya’alaj Martín Pacheco. 

Yóok’lal le je’ela’, tu k’áataj ti’ u jo’olpóopilo’ob Instituto Nacional de Antropología e Historia (INAH) ti’ u noj lu’umil México, yéetel ti’ le máaxo’ob u k’atmajo’ob le bejo’ ka béeyak u tsikbalta’al ba’al ti’al u yila’al ba’ax je’el u páajtal u beeta’al, tumen beyo’, ma’ tu beeta’al k’aas ti’ mix jump’éel meyaj.

Le lunes 2 ti’ enero máanika’, u kajnáalilo’ob Pisté, X-Calakoop yéetel San Felipee’ tiu k’alo’ob u bejil u yokol máak te’e kaajo’obo’, le beetik ma’ xan tu béeytal u k’uchul máak tak te’e úuchben kaajo’. 

 

En español: Hoteleros de Yucatán reportan cancelaciones por bloqueos en Chichén Itzá

 

Máaxo’ob táan u líik’sik u t’aano’obe’, táan u k’áatiko’ob ka tse’elek meyaj ti’ Marco Antonio Santos Ramírez, máax jo’olbesik Chichén Itzá, tumen táan u ya’aliko’obe’ ma’ táan u cha’abal u yokol koonol mix meyaj le maaya kaajo’obo’. 

“Jach yaj óol le ba’ax táan u yúuchula’, tumen ma’ táan u páajtal u yúuchul tsikbal yéetelo’obi’, tumen chéen ja’alil beey je’el u yantal mokt’aan”, tu ya’alaj Martín Pacheco.

Uláak’ ba’ax tu ya’alaje’, le ba’ax táan u yúuchula’, ku beetik u p’áatal k’asil le péetlu’uma’, tumen ya’abach máak xíimbaltik le úuchebn kaaja’, ba’ale’ walkila’ ma’ tu béeytal.

Beey túuno’, u mola’ayil INAHe’ tu ts’áaj k’ajóoltbile’ Chichén Itzáe’ láayli’ je’ek’a’ab ti’al u béeytal u meyaj je’el bix unaje’, yéetel ts’o’ok xan u ts’a’abal kex 50 u túul u meyajnáalilo’ob Guardia Nacional ti’al u kaláanta’al le kúuchilo’, beyxan máaxo’ob ku k’uchul xíimbalo’obi’ yéetel u ajmeyajilo’ob le mola’ayo’. 

Xak'alutskíinsa'an tumen: Sasil Sánchez Chan