de

del

U ya’abil máasewal yaan tu kúuchil k’alabe’ náhuatl, tarahumara yéetel maaya wíinik

De origen náhuatl, tarahumara y maya, los principales presos indígenas en México
Foto: Reuters

Ichil máaxo’ob oksa’an tu kúuchilo’ob k’alab tu noj lu’umil Méxicoe’ yaan jun jaats máasewalo’obi’, u ya’abile’, xoka’an beya’: 16.6 por sientoe’ náhuatl; 7.2 tarahumara, yéetel 6.8 maaya. 

Tu ts’ook u ja’abil 2022e’, tu jaatsilo’ob féederal yéetel éestatale’, ku chukik 226 mil 116 u túul máak oksa’an tu kúuchil k’alab, ts’o’okole’ ti’ le je’elo’obo’, tak le ja’ab máaniko’, 15 mil 375 u túulule’, maayaob.

Ichil ba’ax chíikbesa’ab tumen u xookil Censo Nacional de Sistemas Penitenciarios en tu jaatsilo’ob féederal yéetel éestatale’ (CNSIPEE-F) 2023, tu paach máasewal máako’ob e’esik u ya’abil oksa’ane’, ku taal u jeelo’ob: tseltal (6.5 por siento), zapoteco (6 por siento), mixteco (5.9 por siento), otomí (5.4 por siento), tsotsil (5.4 por siento), mazateco (4.2 por siento) yéetel totonaco (2.8 por siento).

 

En español: De origen náhuatl, tarahumara y maya, los principales presos indígenas

 

Tu péetlu’umil Yucatáne’ ku t’a’anal maaya tumen u 23.7 por siento kajnáalo’ob yaan, ka’alikil Quintana Rooe’ 11.7 por siento, yéetel Kaanpeche’ 10.4,mbeey xoka’anil tumen Instituto Nacional de Estadística y Geografía (Inegi).

Ts’o’okole’, ichil máasewal t’aano’ob ku t’a’analob ti’ uláak’ péetlu’umo’obe’ ku chíikpajal náhuatl, tumen ku t’a’anal ti’ 15 u p’éelal, tu paache’ maayat’aan tumen ku t’a’anal Kaanpech, Quintana Roo yéetel Yucatán.

Beey túuno’, ichil ba’ax chíikpaj tu meyajil Cuestionario Ampliado del Censo de Población y Vivienda 2020, ichil u noj lu’umil Méxicoe’ yanchaj 23.2 miyoonesil máako’ob, yaan kex óoxp’éel u ja’abil, wa maanal ti’, ku jets’ik máasewalo’ob.

Ti’ kamp’éel péetlu’umo’obe’ ku múuch’ul 50.5 por siento ti’ tuláakal máasewal t’aano’ob yaan ichil u noj lu’umil México.

U promeedyoile’, 39 por siento, ku ye’esike’ ti’ lalaj lajuntúul máak oksa’ab tu kúuchil k’alab tu ja’abil 2022e’, kantúul ma’ jets’a’ab beyka’aj si’ipili’.

 Xak'alutskíinsa'an tumen: Sasil Sánchez Chan