Máaxo’ob ku meyajo’ob ti’al u yáax k’a’amal ti’ mola’ayo’ob máasewal yéetel áafromexikanoil máako’ob, máaxo’ob yaan ti’ob díiskapasidaad, máaxo’ob ku chíimpoltikubáaj ichil díibersidad sexual, máaxo’ob mina’an u yotoch yéetel máaxo’ob tu ka’a okolo’ob kuxtal ich kaaje’, tu k’amajo’ob u súutukil kaambal ti’al u asab yutsil beetiko’ob u meyaj.
En español: Capacitan en Campeche a personal de primer contacto con pueblos originarios y grupos en desigualdad
Kaambale’, k’ubéenta’ab ti’ u kúuchil Instituto Xunáan, jo’olbesa’an tumen Cristina Montejo Briceño, máax ts’o’ok u jach kanik ba’ax najmal u beeta’al ti’al u k’éexel bix u ts’aatáanta’al máako’ob, ti’al ma’ u yantal tu’ux mina’an keetil, yéetel ti’al u ch’éejsa’al loobilaj yaan, ba’ale’ tu’ux ka yanak múul meyaj, ichil Secretaría de Inclusión (SEIN) ti’al u mu’uk’ankúunsa’al ba’ax táan u beeta’al ti’al u yantal ba’ax k’ajóolta’an beey Igualdad Sustantiva.
Yéetel u yáantajil báaxalo’ob, je’el bix Serpientes y Escaleras de la Ley de Igualdad entre Hombres y Mujeres yéetel Memorama de la Ley General de Acceso de las Mujeres a una Vida Libre de Violencia, u meyajnáailo’ob Secretaría de Inclusión béeychaj u yojéeltiko’ob ba’ax k’a’abéet ti’al u béeytal u meyajo’ob, tu’ux ka u méek’tanto’ob tuláakal ba’ax ku k’áata’al tumen máaxo’ob ku bino’ob te’e mola’ayo’.
Xak'alutskíinsa'an tumen: Sasil Sánchez Chan