de

del

Xookil beeta’an tumen u mola’ayil Instituto Nacional de Estadística y Geografía (Inegi) yéetel tumen Grupo de Información en Reproducción Elegida (GIRE) xak’alta’abo’ob tumen u noj najil xook UNAMe’ tu ye’esaje’, sáansamale’ ku yantal ka’atúul ko’olel ku kíimil yóok’lal ba’alo’ob yaan ba’al u yil yéetel u yo’omil wa u yantal u chaampale’, ichil tuláakal u noj lu’umil Méxicoe’.

Juan Carlos Pérez López, máax ku meyaj tu noj najil xook Facultad de Estudios Superiores (FES) Zaragoza tu tsolaje’, violencia obstétrica, je’el bix k’ajóolta’anilo’, ku yantal kéen beeta’ak k’aak’as ba’al ti’ ko’olel ka’alikil yo’omchaja’an, kéen yanak u chaampaal wa kéen ts’o’okok, tumen ya’abach juntéenake’ ku beeta’al u jets’iko’ob wa ba’ax kex ma’ u k’áato’obi’, wa ku pe’ech’óolta’al u páajtalilo’ob ti’al kéen yanak u paalalo’ob. Je’el bix, u ts’a’abal ts’aak ti’ob ti’al u xchukulta’al u síijil u neene’ob kex ka máanako’ob yóok’ol náatural paartóo, wa ku ts’a’abal ti’ob áantikonseptiibóos kex ma’ éejenta’an tumen ko’olel.

 

También te puede interesar: Dos mujeres mueren al día por violencia obstétrica en México: UNAM

 

Ichil u ja’abil 2016 tak 2021e’ kíim 5 mil 99 ko’olel ichil le kóondisyoones beya’, ts’o’okole’ le je’ela’ ku ye’esiko’ob u kíimil ko’olel kéen yanak u chaampale’ nojoch talam tu noj lu’umil México, tumen u sa’atal u kuxtal juntúul ko’olele’ ku beetik u téejel tuláakal u baatsil.

“Kéen kíimik juntúul na’e’, ku jelpajal xan bix u xuultal paalal, u núup, yéetel ku káajal u talamtal ba’al, tumen ku p’a’atal tak xook, ku jáawal baatsil, yéetel ku káajal u meyaj paalal kex ma’ u chuk u ja’abili’”; tsola’ab tumen le noj najil xooko’.
Ba’ax ku tukulta’al ku béeytal u beeta’al ti’al u ts’aatáanta’al le talamila’, leti’ ka béeyaj u no’ojankúunsa’al bix u k’a’amal neene’ob.  

Le beetike’, jump’éel ti’ ba’ax tukulta’an u beeta’al ichil Objetivos del Desarrollo Sostenible péektsilta’an tumen ONUe’ leti’ ka béeyak u p’íitkunsa’al jaytúul ko’olel ku yantal u xo’otol ti’al u síijil neene’; u tuukulile’ ka yanak, tak u jach ya’abile’, u 15 por sientoil ichil tuláakal México, ba’ale’ walkila’ yaan ichil 20 yéetel 22 por siento.

Pérez López tu ya’alaje’, u xo’otol ko’olel kéen yanak u chaampale’, jump’éel ba’al je’el u beetik u yantal sajbe’entsilo’ob tumen je’el u yantal íinfexionees, u jach xáantal tu yutstal máak yéetel ku talamkúunsik ba’al wa ku yotik u ka’a yo’omchajal ko’olel. 

Xak'alutskíinsa'an tumen: Sasil Sánchez Chan