Juntúul kay kaja’an Laguna de Términos, k’ajóolta’an yóok’olal u chakil u nak’, ts’o’oke’ u bak’e’ sak, yéetel jach ki’ u jaanta’al. U k’aaba’e’ tsaaw, mojarra panza colorada. U científico k’aaba’e’ vieja bifasciata. Ku p’isik ichil 28 tak 30 centímetros, yéetel óol túuts’ u wíinkilal, je’ex jump’éel je’. Ku béeytal u kuxtal tak 15 ja’abo’ob. Juntúul kay suuk u yantal yéetel u núup, tu’ux ma’ jach taam ja’i’, ba’ale’ naats’ ti’ u taamil le k’áak’náabo’, tu ya’alaj Jacqueline May Díaz, máax beetik u k’a’aytajilo’ob u múuch’kabil Desarrollo y Medio Ambiente, A.C. Tsaawe’, ku jaantik xíiwo’ob ba’ale’ beyxan ba’alche’ob, ba’ale’ maas ki’ u jaantik xíiwo’ob. Xbióloga Estela Díaz Montes de Oca tu tsolaje’ maas ya’ab u jaantik xíiw wa ku ch’íijilo’ob ti’ ríos wa estanques. Ichil ba’ax ku jaantike’ ti’ yaan mejen algas yéetel xnook’olo’ob, je’el bix xan xíiwo’ob yéetel u helechosil ja’. En español: La mojarra panza colorada, un sabroso pez territorial Juntúul ba’alche’ ku jach kaláantik tu’ux ku yantal, le beetik ma’atech u cha’ak u yantal uláak’o’obi’. “Yaan ba’alche’ob yéetel le ku ba’atel ti’al ma’ u yantalo’ob tu’ux yaan leti’”. Kaye’ ku ye’el, le beetik ti’ je’ ku tóop’ol. Ichil ba’ax a’alab tumen Secretaría de Agricultura y Desarrollo Rural, tsaawe’ jejeláas bix u jaanta’al; yéetel p’aak, pimiento, cebolla, iik yéetel especias je’el bix pimienta. Uts ti’al wíinik tumen ku mu’uk’ankúunsik baako’ob, ichil uláak’ ba’alo’ob.