S or Juana Inés de la Cruze’ chíikpaj ichil u meyajil ts’íib ba’ale’ oka’an xan ichil u meyajil artes plaastikáas tumen táan u yantal jump’éel meyaj ichil u mola’ayil Instituto Nacional de Antropología e Historia (INAH) yéetel Universidad Nacional Autónoma de México (UNAM), máaxo’ob tu xak’altajo’ob jump’éel u yoochel xmoonja bona’ab tumen Miguel Cabrera tu ja’abil 1750.
Xnóobohispanail ts’íibe’ jkíim tu k’iinil 17 ti’ abril ti’ u ja’abil 1695 tu kúuchil Claustro de San Jerónimo, tu noj kaajil Ciudad de México. Boon beeta’abe’ ku p’isik 1.50 u kóochil yéetel 2.10 metro’ob u ka’analil, jbeeta’ab tu jo’oloj 55 ja’abo’ob kíimik. Walkila’, le boonil je’elo’ táakbesa’an ichil le ba’axo’ob ku ye’esa’al Museo Nacional de Historia (MNH) Castillo de Chapultepec.
En español: La UNAM y el INAH analizan retrato de Sor Juana pintado en 1750
Ichil ba’ax a’alab tumen Salvador Rueda Smither, máax jo’olbesik le kúuchilo’, Miguel Cabrerae’ ti’al u beetike’ tu jach ilaj boon beeta’ab tumen j-españail Juan de Miranda, tu ja’abil 1713. Ti’ tu ka’ap’éel meyaje’, ku chíikbesa’al Décima Musa tu 30ilo’ob.
”U meyaj Cabrerae’ leti’e’ boon jach k’ajóolta’an yóok’olal Sor Juana. Ti’al u beetike’, míin yanchaj u tsikbal yéetel uláak’ moonjaob tu k’ajóoltaj xts’íib. Le bix ku chíikbesa’alo’: kulukbal, yéetel u xno’oj k’ab yóok’ol jump’éel áanalte’, ka’alikil u xts’íik k’abe’ u machmaj jump’éel chowak rosaryoe’, ku ye’esik juntúul ko’olel jach yanchaj u na’at”, tu tsolaj.
Beey túuno’, boon beeta’ab tumen Miguel Cabrera xak’alta’ab yéetel teeknikáas ma’atech u k’askúuntiko’ob le meyaj beeta’ano’, ti’al beyo’ u yojéelta’al ba’axo’ob yéetel úuchik u beeta’al le boono’. Lelo’ yaan u ts’áak’ u páajtalil u je’ets’el bix u maas ma’alobil u kaláanta’al le meyajo’, beyxan bix u nu’ukil úuchik u bo’onol, ba’ax kóoloranteob yéetel pigmeeto’ob k’a’abéetkunsa’ab, ichil uláak’ ba’alo’ob.
Xak'alutskíinsa'an tumen: Sasil Sánchez Chan