de

del

Méxicoe’ tu jach ka’ankunsaj le beyka’aj kaab ku beetik, tumen maanal 60 mil tóoneladas ku jóok’sik

México registra producción histórica de miel con más de 60 mil toneladas; cifra marca aumento de 5% respecto a 2024
Foto: Gobierno de México

Tu ja’abil 2025e’, u próoduxionil kaabe’ tu chukaj 60 mil 297 tóoneladas, le je’ela’ reekord tu chíikbesaj ya’abchaj 5 por siiento keetel yéetel jump’éel ja’ab aantes, tumen ti’al le je’elo’ chéen yanchaj 57 mil 430 tóoneladas, beey tu ts’áaj k’ajóoltbil Secretaría de Agricultura y Desarrollo Rural (Sader).

U meyajil áapikulturae’ jump’éel ti’ le jejeláas meyajo’ob ku beeta’al te’el kaajo’obo’, ts’o’oke’ ti’ le ts’ook jo’op’éel ja’abo’oba’, u jóok’sa’al kaabe’ jujump’íitil u bin u ya’abtal. 





Ichil ba’ax a’alan tumen Dirección General del Servicio de Información Agroalimentaria y Pesquera (DGSIAP), tu ja’abil 2020e’ jóok’sa’ab 54 mil 122 tóoneladas. 

Úuchik túun u máan U K’iinil u Yik’elo’ob Kaab Yóok’ol Kaabe’, Sedere’ tu ya’alaj tu noj lu’umil Mëxicoe’ yaan 45 u jejeláasil ik’el kaab ku beetiko’ob u yantal kaab, ts’o’oke’ yaan xan maanal 47 mil próoduktooro’ob, beey a’alan ich Atlas Nacional de las Abejas y Derivados Apícolas.

U noj lu’umil Méxicoe’ ti’ yaan tu lajunp’éel kúuchil ti’ le 115 u p’éel noj lu’umo’ob ichil tuláakal yóok’ol kaab tu’ux ku meyajta’al kaab. 

Ik’el kaabe’ juntúul ti’ le ba’alche’obo’ maas jach ya’abach talamilo’ob ku máansik yóok’olal kaambio klimaatikóo, yéetel tumen ku k’a’abéetkunsa’al péestisidáas, le beetike’ ts’o’ok yaan jejeláas meyajo’ob ti’al u péektsilta’al ka béeyak u múul yantal kool yéetel áapikulturáa, ikil u k’a’abéetkunsa’al xan pláaguisidáas, tumen táan u kaxta’al múul meyaj yéetel Agencia Alemana de Cooperación al Desarrollo (GIZ), ichil táan u beeta’al u meyajil POLILAC, tu’ux ku kaxta’al u kaláanta’al mejen ba’alche’ob ku póolinisaro’ob. 

Beey túuno’, u mola’ayil Organización de las Naciones Unidas para la Alimentación y la Agricultura (FAO) tu beetaj páayt’aan ti’al u kaláanta’al u yik’elo’ob kaab, ikil u beeta’al xan jats’uts paak’alo’ob, balkoones yéetel téerrasas uts ti’al le póolinisadooro’obo’, je’el bix xan u yila’al u yáanta’al kabnáalo’obn ikil u ma’anal le jejeláas ba’axo’ob ku meyajta’al yéetel ku jóok’sa’al ti’ le kaabo’.  

Xak'alutskíinsa'an tumen: Sasil Sánchez Chan