de

del

Ku péektsilta’al u pa’ak’al kakaw ti’ u noojolil Quintana Roo

Le noj lu'uma' u k'áat u ketubáaj yéetel Tabasco beyxan Chiapas
Foto: Facebook Mazorca Negra Chocolatería

Adrián Caballero yéetel Anaid Coronae’ núup’o’ob meyaj ti’ u múuch’kabil Cooperativa de Cacao de Quintana Roo yéetel ti’ u mola’ayil Mazorca Negra. Ts’o’ok óoxp’éel ja’abo’ob yéetel uláak’ táanchúumuk káajak u beetiko’ob nu’ukulo’ob yéetel kakaw xa’ak’ta’an yéetel uláak’ ba’alo’ob je’el bix aabanero iik wa u neek’ k’úum wa coco. Walkila’ táan u jach meyajo’ob ti’al u pa’ak’al chukwa’ ti’ kaajil Cacao, tu méek’tankaajil Othón P. Blanco, ti’al beyo’ u páajtal u ya’abtal meyaj ku yúuchul tu noojolil Quintana Roo.

Ti’ jump’éel k’áatchi’ tsibkal beetchaj yéetel Adrían Caballero, máax chíimpolta’an yéetel Premio Estatal de la Juventud, tu jaatsil éemprendedor yéetel máax xan ts’o’ok u ye’esik meyaj ku beetik ti’al u chíikbesik u Jala’achil u lu’umil Quintana Roo ti’ Ciudad de Méxicoe’, tu tsikbaltaj ba’ax táan u meyajta’al ti’ le mola’aya’, tumen yéetele’ ts’o’ok u béeytal u beeta’al nu’ukulo’ob je’el bix Bacalar Collection, chukwa’ beeta’an tu’ux ku chíikbesa’al u guustoil yéetel u boonilo’ob u yaak’alil ukp’éel boonilo’ob yaan te’e lu’umo’. 

Tu tsikbaltaje’, tu ts’o’oksaj u xookil gáastronomiaa yéetel jach máax jach kaanmaj bix u meyajta’al chukwaje’ ts’o’okole’ káaj u beetik ba’alo’ob beeta’an yéteel kakaw. Ts’o’ok xan u máax óoxp’éel ja’abo’ob yéetel uláak’ táan chúumuk u káajs u mola’ayil Mazorca Negra Chocolatería, tu’ux ma’ xáanchaje’ tu táakbesajubáaj xan Anaid Corono, máax kaambanaja’an yóok’lal turiismo áalternatibóo.  

“To’on k beetik u chukwa’il, tak ken kp’at beey baarrail ti’al u jaanta’al, le beetike’ jach puuro u jóok’ol tumen laj to’on beetik”, tu ya’alaj Adrían.  U nooyil Mazorca Negrae’ leti’ u beeta’al chukwa’ ti’ le péetlu’uma’ yéetel uláak’ u xa’ak’ilo’ob je’el bix aabanero iik, pitahaya, coco yéetel u neek’ k’úum, ichil uláak’ ba’alo’ob.  

Tak walkila’, kakaw ku k’a’abéetkunsa’ale’ ti’ ku ch’a’abal tu lu’umil Tabasco, tumen ma’atech u ch’a’abal beey jump’éel ba’al ku beeta’al wey lu’ume’, kex tumen yaan jayp’éel kaajo’ob te’e noojolo’ tu’ux ila’ab u meyajta’ali’, je’el bix ti’ Divorciados. 

Le beetike’, ka’aj ts’o’ok kseen máan kk’op joolnaj walkil jump’éel ja’ab yéetel uláak’ táanchúumuke’, beetchaj u múuch’il Cooperativa de Cacao de Quintana Roo, ti’ Ribera del río Hondo, tu méek’tankaajil Cacao -ti’ p’aatal kex 65 kilómetros ti’ u noj kaajil Chetumal-, tu’ux ku p’ak’al kakaw walkila’. 

Yóok’lal meyaj ts’o’ok u beetiko’obe’, páatchaj u tsikbalo’ob yéetel máax chíikbesik Quintana Roo ti’ Ciudad de México, Idania García Aguayo yéetel u múuch’kabil Rainforest Alliance, máax yéetel páatchaj u beeta’al u meyajil kaambal ti’ tuláakal le 22 u túul máako’ob táakano’ob te’e múuch’kabilo’, beyxan ka’ansab ti’ob bix u yúuchul koonol, ba’alo’ob yóok’lal marketing yéetel bix u meyajta’al taak’in. Tak walkila’, múuch’kabile’ ts’o’ok u pak’ik jo’op’éel u ektareail kakaw, yéetel ma’ táan u xáantale’ yaan u pa’ak’al uláak’ ka’ap’éel. 

 

También te puede interesar: Mazorca Negra busca impulsar a QRoo como productor de cacao

 

Anaid Coronae’ tu ya’alaje’, u meyajta’al le je’ela’ ku ts’áak u páajtalil u suut taak’in, ma’ je’ex u meyajta’al kaañai’ tumen máaxo’ob meyajtike’, chéen ku 650 pesos ku bo’otal u toneladail, ba’ale’ kakawe’ ku ts’áak u maas chan ya’abil u náajalil, ts’o’okole’ ma’ táan u jach loobiltik yóok’ol kaab. 

Mazorca Negra sáansamal u bin u túumbenkunsik ba’ax ku beetik, je’el bix chíikbesa’an ti’ Bacalar Collection, tumen chéen ikil u si’ibil ti’ u láak’o’ob úuchik u káajal, ba’ale’ jach táaj ma’alo’ob binik ti’ob. Ti’ le je’elo’, táakbesa’an ts’u’uts’ukil chukwa’, beyxan yaane’ u guustoil báainiyáa wa ixi’im yaan ti’; le de ch’ooj u boonile’ de coco u guustoil; le jach “k’áajo’” ku chíikbesik u chíinil k’iin tu Fuerteil Bacalar tu’ux xan ku táakbesa’al u guustoil piiña, yéetel ti’ ku beeta’al tu kaajil Pedro A. Santos; yaan xan uláak’ jump’éele de yerbabuena, yéetel uláak’ jump’éele de ron.

Le diciembre máaniko’ tu kúuchil Museo Mucho Chocolate, tu múul ts’áajo’ob k’ajóoltbil yéetel x-its’at Carmen Vázquez beyxan yéetel máax chíikbesik u jala’achil Quintana Roo ti’ Ciudad de México, u múuseografikóo meyajil Un Lugar Llamado Cacao, ti’al u tóoch’tiko’ob u noojolil Quintana Roo, beey junmp’éel lu’um tu’ux táan u káajal u meyajta’al kakaw, je’el bix táan u beeta’al Chiapas yéetel Tabasco.

Te’e ja’ab yaniko’ona’, táan u tukultik u ya’abkúunsiko’ob ba’axo’ob ku beetik ti’al u páajtal u ko’onol ti’ uláak’ lu’umo’ob, je’el bix xan u páajtal u k’ujsa’al máak ti’al u xíimbalta’al u kaajil Cacao yéetel u páajtal u ts’o’oksa’al u yáax faabrikail táan u ts’a’abal Chetumal. 

Xak'alutskíinsa'an tumen: Sasil Sánchez Chan