Uxmal yéetel u xta' akan ja'il

Tu yúuchben kaajil Uxmale’, ken chan xíimbalta’ak jump’íit óoli’ tu’ux ma’ jach k’ajóolta’ane’, ku páajtal u yila’al bala’an ja’. Le tu’ux yano’ k’aaba’inta’an beey “Foso de la Serpiente”. Ja’e’, úuch yanak te’elo’, tumen beey úuchik u k’a’abéetkunsa’al tumen úuchben maaya’ob. Ts’o’ok u xáantal ma’ chu’upuk u beel le ja’o’, ts’o’okole’ mina’an xan ka’ach mix jump’éel u túumben oocheli’. Ba’ale’ walkila’ túumben jóok’sa’an jayp’éel u yoochel ti’al u páajtal u yila’al.  

U yila’al Uxmal jalpachta’an tumen u beel ja’e’ jach jak’be’en óol, le beetike’ ti’ La Jornada Mayae’ yaan u tsikbaltpajal jump’íit yóok’lal le je’ela’. 

U nooyil kuxtale’, ja’. Mix jump’éel úuchben kaaj je’el u tsa’ayal kuxtal yéetel líik’il je’el bix úuchiko’, wa mina’an tu’ux u ch’a’abal ja’. Ba’ale’, ma’ xan mantats’ ktukultik tu’ux yéetel bix u ch’a’abali’, tumen jach yanchaj u na’at úuchben máako’ob ti’al u patjo’oltiko’ob ba’ax k’ajóolta’an beey sistemas hidráulicos, ti’al ma’ u xu’upul ti’ob ja’ ti’al uk’bil, mix ti’al paak’al, mix ti’al u beetik u meyajo’ob.

Tu yúuchben kaajil Uxmale’, ken chan xíimbalta’ak jump’íit óoli’ tu’ux ma’ jach k’ajóolta’ane’, ku páajtal u yila’al bala’an ja’. Le tu’ux yano’ k’aaba’inta’an beey  Chen Chan Akal.  Ja’e’, úuch yanak te’elo’, tumen beey úuchik u k’a’abéetkunsa’al tumen úuchben maaya’ob. Ts’o’ok u xáantal ma’ chu’upuk u beel le ja’o’, ts’o’okole’ mina’an xan ka’ach mix jump’éel u túumben oocheli’. Ba’ale’ walkila’ túumben jóok’sa’an jayp’éel u yoochel ti’al u páajtal u yila’al. 

U yila’al Uxmal jalpachta’an tumen u beel ja’e’ jach jak’be’en óol, le beetike’ ti’ La Jornada Mayae’ yaan u tsikbaltpajal jump’íit yóok’lal le je’ela’. 

Xmukul ja’ 

Ka jk’ucho’one’, t-cha’antaj le úuchben kúuhcilo’obo’, píich’ tuunich najo’ob, le tu’ux ku báaxalo’ob yéetel uláak’ k’a’anan póol meyajo’ob tu beeto’ob.

U nooyil kuxtale’, ja’. Mix jump’éel úuchben kaaj je’el u tsa’ayal kuxtal yéetel líik’il je’el bix úuchiko’, wa mina’an tu’ux u ch’a’abal ja’.  Ba’ale’, ma’ xan mantats’ ktukultik tu’ux yéetel bix u ch’a’abali’, tumen jach yanchaj u na’at úuchben máako’ob ti’al u patjo’oltiko’ob ba’ax k’ajóolta’an beey sistemas hidráulicos, ti’al ma’ u xu’upul ti’ob ja’ ti’al uk’bil, mix ti’al paak’al, mix ti’al u beetik u meyajo’ob.

Noj ba’al le’ ja’o’, ba’ale’ mixmáak k’áatik mixba’al yóok’lal  

Ja’e’ u k’i’ik’el kuxtal yanchaj te’e Pu’uko’, ts’o’okole’ -kex beyo’- tu p’ataj u chan e’esajil óoli’ ma’ jach táaj chika’antako’obi’, ts’o’ole’ ma’ jach séeba’an u jan ila’alo’obi’. Je’el bix tuláakal ba’al k’a’anane’, ja’e’ ba’ax u k’áat ti’ wa ma’ táan u yila’ali’, tumen leti’e’ u yojel k’a’anan yéetel mixba’al uláak’ k’a’abéet ti’.  

Yóok’lal túun u chan xmukul yantale’, Uxmale’ páatchaj u ta’akik tu beel ya’abach ja’abo’ob, jump'éel máaktsil ba'al: ja', áak'al ja', óoli' beey u yíich'ak uje', je'el bix je'el u tsikbalta'al tumen Rulfoe', jump'éel noj meyaj k'aaba'inta'ab beey Chan chan Akal. K'a'anan kúuchil tu'ux ajkúunsa'ab ja' te'e noj kaajo'.

Wa ti' yaan máak te'e tu'ax yaan le ja'o', ts'o'okole' ku líik'sik u yich ti'al u cha'antik Uxmale', ku k'expajal bix u yila'al. Óox máal kaaje' ti' jbeeta'ab tu tséel áak'al ja', tu'ux ku néentikubáaj tak ka'an; ku taakkúunsik u xíimbal xak'alta'al, yéetel u jach na'atal le' noj meyaj beeta'ab tumen u wíinikilo'ob le' k'iino'obe', tumen náachkunsa'an u ja'il. 

Tuláakal le xmukul kúuchilo' náats' yanik ti' le' úuchben kaajo', leti'e' tu'ux ku xíimbal sáansamal máak ka'acho', ts'o'okole', óoli' mixmáak ku líik'sik ichil u tuukul.  

Je'el bix ja'e', k'a'anan ba'alo'obe', ma' séeb u ye'esikubáaj ti' máaki', ti'al beyo', ma' u séeb ila'alo'obi'. 

Foto A (Crédito de foto: INAH, Héctor Cahuich y Ulises Carrillo)

U bejil tak Chen chan Akal

Ti'al u páajtal u yantal ja' ti' kaaje', Uxmale' tu beetaj óoxp'éel noj kúuchilo'ob ti'al u líik'sik . Chultuno'ob, páana'ab ti' tuunich, leti'e' asab k'ajóolta'anobo'  (https://static.lajornadamaya.mx/uxmal/reloj-de-agua.html). Tu kaajil Uxmale' yaan 200 u p'éelal, ts'o'okole' je'el u páajtal u chu'upul tak 10 mil litros ichil lalaj p'éelale'. Walkila' ts'o'ok u yila'al sistema beetchaje' meyajnaj ti'al kuxtalil ich naj.

Beyxan, beeta'ab bukte'ob, ma' seen nojochtako'obi', ma’ táan u máansik u nojochil jump’éel chultun, ts'o'okole' ti' jbeeta'abo'ob tu taamil le tu'ux yaan le ja' ku líik'sa'al ti' cháak, ti'al u chukbesa'al u ja'il le nojoch kúuchilo' ken p'áatak óol mina'ani'. Ba'ale', u ya’abil ja’e’ ku yantal ti’ ba’ax k’ajóolta’ab beey áak’alcheob, nojoch kúuchilo’ob ja’ ts’a’aban u jáailiko’ob tu’ux ku akkúunsa’al u millonesil litros ja’, u asab nojochil túun le je’elo’, leti’e’ Chen Chan Akalo’. 

Beey túuno’, ken k’uchuk máak te’e Chen Chan Akalo’ ku na’atal xane’ tána u xíimbalta’al jump’éel noj meyaj beet u líik’il Uxmal, tumen yéetel le je’elo’, béeychaj u yúuchul meyaj ya’abach ja’abo’ob, k’iin jach mu’uk’anchajan kaaj, kex mil 100 ja’abo’ob paachil.  

U xíimbalta’ale’, ma’ chéen ch’a’abili’. Wa toj u xíimbal máake’, ma’ táan u píitmáansik táanchúumuk kilómetro wa ku ch’a’abal u chik’iinil bejil ku káajal jach tu’ux ku ts’o’okol bej ku páajtal yila’al tumen ajxíinximbal máako’ob. Beey ma’ talame’, ba’ale’ ma’ beyi’. K’a’abéet u chan páaktik máak u beel ka’alikil u ch’úuyik máak u chan cheemil yéetel u nu’ukulil u ch’a’abal oochelo’ob.  

K’oxolo’obe’, ba’ax u k’áat ti’ob máak, mix le ku kaláantiko’ob kúuchil ku chíimpolta’alobo’, tumen tak leti’obe’ ts’o’ok u “suuktal” u chi’ibilo’ob. Xuuxo’obe’ láayli’ jach táaj ya’ab u yila’alo’ob, ma’ seen náach u máan máak ken yanak u ka’a píitjo’olta’al uláak’. Ku jach k’íikatikubáaj máak. Ba’ale’, tak te’elo’, ma’ ila’ak u jach talamil le bejo’.  

Ts’o’ok u máan kex media hora, ba’ale’ ma’ béeyak u náachtal máaki’. Ku máan uláak’ 30 minutose’, láayli’ jach xaan xíimbal ku yúuchuli’, ts’o’okole’ José Huchim, máax láak’inta’ab tumen Abraham Che, ku táanilchajal ti’al u kaxtik jump’éel bej ma’alob ti’al xíimbaltbil.  Ku ch’éenel k-u’uyik u t’aan, ku yawat ba’ale’ mixmáak núukik, ku máan 5 yéetel uláak’ 10 minutos chéen jelekbalo’on tak le ken núuka’ak te’e ts’u’ k’áaxo’ tumen máaxo’ob táanilchaja’anob.

Tuláakalo’one’, kséebkunsik.  Cheemo’obe’ ku chan chíikbesikubáajo’ob. Jujump’íitile’ ku bin u sa’atal luuk’. Tkaxtaj tikin lu’um.  

José Huchime’ ku tsolik to’one’, ts’o’ok u káajal u máan k-ook tu jáalik Chen Chan Akal. Táan xíimbal ka’alikil kbeetik tuláakabal ba’ax ku ya’alal to’on tumen arqueólogo. Jáaliko’ob beeta’ane’, jach úuchbentak, kóochtak yéetel beeta’ab ti’al u páajtal máak kex aalkuchil u bin yéetel ja’, le beetike’ ku páajtal u na’atale’, úuchben máako’obe’ tu ch’a’anuktajo’ob bix u yáalkab, bix u yáalal yéetel bix u chooj ja’ te’elo’.  

K’ucho’on tak tu’ux yaan u asab ka’anilil lu’um beeta’ab tumen maaya’ob, ba’ale’ mixba’al chika’ani’. Xíimbalnajo’on uláak’ jump’íit, tak ka’aj káaj u yéemel lu’um. Chan beje’ ku bin u kóochtal, ba’ale’ chéen ken k-ile’, ti’ yaan le ja’o’. Ti’ ktáane’, ti’ yani’.  

Chen Chan Akale’, ma’ jach chichan je’el bix t-tukultajo’, ts’o’okole’ u jáalikilo’obe’, ma’ luuk’chaja’ani’, ma’alob yanik kex máanja’an ya’abach ja’abo’obi’. Ma’ náach ti’ le jáaliko’, ku páajtal u chan ila’al le ja’ jach naats’o’, chika’an taam, máanja’an kex ka’ap’éel metros. Ba’ale’ yaan jayp’éel u chíikulalo’ob e’esike’, yaan tu’ux náak tak 5 metros u taamil. Huchim túune’, ku ya’alikto’on xaak’alo’ob beeta’ane’, ts’o’ok u ye’esiko’ob yanchaj kex wakp’éel metros u jach taamil, tumen beey yáax chikpaj ti’ xaak’alo’ob beeta’ab tumen John Lloyd Stephens yéetel Frederick Catherwood.