de

del

Foto: Cecilia Abreu

U péek xoknáalo’ob ti’ jejeláas najilo’ob xook yaan tu péetlu’umil Yucatáne’, u ye’esajil láayli’ u loobilta’al máax chéen tumen xiib wa ko’olel, láayli’ u péech’óolta’al yéetel láayli’ u beeta’al uláak’ ba’alob ti’ kúuchilo’ob kaambal. 

Beey jo’olpóopo’ob ma’ tu beetajo’ob mix ba’al ti’al u ts’aatáanta’al le tamaila’, xoknáalo’obe’ ku much’ikubáajo’ob ti’al u chíikbesik máax loobilto’ob, yéetel ku líik’sik u t’aano’ob ti’al u k’áatiko’ob ka yanak utsil kúuchilo’ob, xma’ loobilajil, beey a’alab tumen áaktibistaob.

Ichil u ja’abil 2022e’, ts’o’ok u beeta’al jejeláas líik’saj t’aano’ob tumen u xoknáalilo’ob úunibersidad yéetel préeparatorya tumen chíika’an loobilaj láayli’ u beeta’al. Táankelemo’ob bejla’e’, ma’ táan u makik u chi’ob; beey chíikpajan ti’ le ts’ook péeksajilo’ob yanchaji. 

Je’el bix le beeta’ab ka’aj ojéelta’ab beeta’an junmúuch’ Telegram ti’al u túuxta’al u yoochel u x-xoknáalilo’ob Anáhuac Mayab, tu’ux táaka’an ka’ach maanal mil 200 u túul xiibo’ob; beyxan yanchaj líik’sajil t’aan beeta’ab tumen u xoknáalilo’ob Instituto Tecnológico de Mérida (ITM), campus norte, ti’al u takpoltiko’ob loobilaj ku beeta’al ti’ob tumen u ajka’ansajilo’ob le kúuchilo’.

 

También te puede interesar: Hartazgo por violencia de género hace que universitarios tomen la palestra

 

Uláak’ noj péeksajile’ xoknáalo’ob, áaktibistaob yéetel múuch’o’obe’ tu líik’saj u t’aano’ob yéetel tu k’áatajo’ob ti’ u noj najil xook Universidad Autónoma de Yucatán (Uady), jach tu noj kajil xook Preparatoria Unoe’, ka yanak u k’áata’al tu táan kaaje’ ka sa’atbesa’ak u si’ipil tumen tu ye’esaj u p’eekil yéetel u saajkil ti’ u jejeláasil wíinik te’e kúuchilo’, úuchik u k’iimbesa’al Día del Amor y la Amistad.

Loobilaj 

Uady Sin Acoso jump’éel múuch’kabil láak’intik xoknáal loobilta’ano’ob wa péech’óolta’anob. Ti’ óoxp’éel ja’ab meyaje’ ts’o’ok u yantal maanal 500 u p’éel tak pool yóok’lal.

“Loobilaje’ mina’an tak kéen ila’ak”, ku ya’alik Rosa Cruz Pech, máax káajs le múuch’il péesajilo’. Leti’e’ ku ya’alike’, ojéela’an yaan le noj talamilo’, ba’ale’ ba’ax táan u beeta’al tumen jo’olpóopo’ob ti’al ka ch’éenek u yúuchul. 

Ikil k’a’ajsa’ab U K’iinil Ko’olele’, u jala’achil Yucatáne’ tu ts’áaj k’ajóoltbil Distintivo Violeta yéetel Red de Universidades Violetas. Ka’ap’éel nu’ukbesaj múul meyajta’an tumen u mola’ayil éempresas yéetel kúuchilo’ob kaambal, ti’al u kaxta’al ka chíimpolta’ak páajtalil ko’olel unaj u ts’aatáantik u kuxtal xma’ loobilajil. 

Yóok’lal túun le je’ela’, Pech Cruce ku páa’tik ka beeta’ak meyaj je’el bix unaje’, ti’al ma’ u p’áatal jach chéen ti’ ju’un. 

Ba’axten túun walkila’, asab ya’ab u takpolta’al loobilaj

Cruz Peche’ ku ya’alik yaan jejeláas ba’ax beetik, u ya’abile’ tumen xoknáalo’ob bejla’e’ ts’o’ok u na’atiko’ob ba’ax loobilaj, bix u chíikpajal yéetel u yojelo’ob unaj kuxa’ano’ob ti’ kúuchilo’ob tu’ux mina’an loobilajil.

María Paula Balam Aguilar,  máax jo’olbesik Centro por la Justicia, Democracia e Igualdad (Cejudi), ku tukultik loobilaj ku beeta’al yóok’ol ko’olel yéetel yóok’ol LGBT kaaje’, úuch yanak ts’o’okole’ kaaje’ u kanmajili’ bixij; ba’ale’ walkila’ xoknáalo’obe’ ts’o’ok u kanik u k’ajóolto’ob.  

Beyxan, tu ya’alaje’, k’a’anan u chíimpolta’al xan péeksajil ku beeta’al tumen xoknáalo’ob “tumen ku péek u yóolo’ob yéetel ba’ax táan u yúuchul, tumen ma’ beeta’ak ba’ax no’ojan ti’al u xu’ulsa’al loobilaj”. 

“Ko’olel ku líik’sik u t’aane’, ya’abach juntéenake’, ku beetik tumen ch’aapachta’anob wa oksa’an saajkil ti’ob. Ma’ chéen tumen u k’áato’ob láak’inaji’, ku beetiko’ob tumen láayli’ loobilta’ano’ob”, tu tsikbaltaj  Rosa Cruz.

Beyxan Paula Balame’ sáasil u t’aan: Ma’ tu ts’o’okol meyaj wa chéen ku tso’olol ba’al, unaj u chúukpajal meyaj u ti’al, tumen ku kaxta’al ka jeel ka’anak tumen kaaj, u jejeláasil ba’al yóok’lal bix u yóol xiib ichil u kúuchilo’ob kaambal, unaj u xak’alta’al ba’ax lu tso’olol kéen ka’ansak xoknáalo’ob yóok’lal ba’ax yaan u yil yéetel u kuxtal xiib yéetel ko’olel, beyxan yóok’lal u páajtalil wíinik.

Uláak’ ba’ale’, ku tsikbaltik, unaj u yantal u nu’ukil u ts’aatáanta’al ba’ax ku yúuchul yéetel le loobilajo’; ti’ najilo’ob xook tu’ux yaan le nu’ukila’, unaj u múul xak’alta’al yéetel xoknáalo’ob, tumen leti’ob kun k’a’abéetkunsik ts’o’okole’ leti’ob le ku loobilta’alo’ob xan.

Nu’ukil beeta’an tumen Uady Sin Acoso, Unidad de Atención Sicológica, Sexológica y Educativa para el Crecimiento Personal (Unasse) yéetel Centro por la Justicia, Democracia e Igualdad (Cejudi), yaan u ts’áako’ob k’ajóoltbil jump’éel tuukul meyaj, ti’al ka jeel beeta’ak túumben Protocolo, ichil Universidad Autónoma de Yucatán (Uady), tu’ux ka ts’a’abak u si’ipil loobilaj ku beeta’al yóok’ol xoknáalo’ob, ba’ale’ tu’ux ka yáax chíimpolta’ak u wíinikil, yéetel u páajtalil xan.

Jayp’éel k’a’anan ba’alo’ob táakbesa’an ti’ le tuukul meyaja’, leti’e’ tu’ux ku kaxta’al ma’ u seen ts’a’abal u si’ipil máax ku loobilaj, ba’ale’ ka yanak u kaxta’al ba’ax beetbil ti’al u k’exiko’ob ba’ax tu beetano’ob, Ti’al beyo’, ma’ u ka’ap’éel ts’a’abal u kuuch máax ku loobilta’al, ma’ u táakmuk’ta’al loobilaj tumen najilo’ob xook yéetel ka k’a’abéetkunsa’ak nu’ukil tumen xoknáalo’ob.

 

También te puede interesar: 

-Pensamiento ''retrógrada'' dificulta atender casos de homofobia en la UADY

-Codhey, ausente ante violencia de género en casas educativas

-¿Por qué son incorrectas las relaciones afectivas entre docentes y alumnado?

-Capacitan sobre abusos a maestros y alumnos del Cecyte de Tulum

-Acumula Cdheqro 10 denuncias contra el personal educativo por delitos sexuales

-Todo tipo de violencia sexual genera repercusiones en la víctima: sicóloga

-Separarán del cargo a docentes acusados de abuso sexual en CBTIS de Chetumal

-Pide Cdheqroo a jóvenes denunciar hostigamiento sexual

 

 

Xak'alutskíinsa'an tumen: Sasil Sánchez Chan