de

del

U jela’anpajal u yóol wíinik, k’ajóolta’an xan beey déepresion, ts’o’ok u ya’abtal kex tu 50 por siientoil tu lu’umil Kaanpech, tu jo’oloj jump’éel ja’ab, tu yóok’lal pak’be’en k’oja’an ma’ u ts’áaj je’elil ti’ mix máak, ts’o’okole’ ya’abach k’aasil ba’al ku taal tu paach u k’oja’anil Covid-19.

Luis Miguel López Cuevas, máax jo’olbesik Colegio de Psicólogos de Campeche yéetel máax ti’ k’ubéenta’an u meyajil Salud Mental ichil u mola’ayil Secretaría de Salud del Estado, tu ya’alaje’ ma’ juntakáalili’ u yu’ubik máak ok’om óol mix xan u yu’ubik luba’an u yóoli’, ba’ale’ jach táaj k’a’anan u na’ata’al tumen máaxo’ob pak’pachik juntúul máax kuxa’an yéetle luubul óole’, bix u yúuchul le je’ela’. 

Ok’om óole’ chéen kóom súutuk u chíikpajal, ts’o’okole’ ma’ mantatsi’; lúubul óole’ ku chíikpajal tumen ku talamtal, ku xáantal, ts’o’okole’ ku káajal u yúuchul ba’alo’ob jelbesik xan u kuxtal wíinik, beyxan yéetel máaxo’ob bak’pachtik. Ku yila’al yaane’ tumen ku káajal u yantal talamilo’ob ichil u láak’alo’ob, u yéetajilo’ob yéetel u yaanalil máak.

Le beetike’, López Cuevase’ tu ya’alaj u k’a’ananil u na’ata’ale’, máaxo’ob bak’pachtik juntúul wa máax tsaayal ti’ luubul óole’, ma’ unaj u yóotik u tsolik u nu’ukil ti’, mix xan u beetiko’ob beey mix ba’al ku yúuchule’, tumen k’a’anan u yu’uba’al táan u láak’inta’al le wa máaxo’, ti’al u táakmuk’ta’al je’el ba’axak áantajil ka ts’a’abak ti’, tumen beyo’ ma’ xan táan u talamtal ti’, mix táan u jach k’uchul tak tu’ux ku kíinsikubáaj máaki’.

Beey túuno’, tu tsikbaltaje’, leti’ yéetel uláak’ u yéet meyajo’ob táakano’ob ich Colegio de Psicólogos de Campeche, jach chuup yanik u k’iinilo’ob ti’al u ts’aatáantiko’ob máak ichil u winalil enero, tumen ya’abach máak ts’o’ok u k’áatik áantaj úuchik u káajal pak’be’en k’oja’anil. 

Tu ya’alaj tu ja’abil 2020e’, kaaje’ ja’asab u yóol tumen le k’oja’anilo’, ts’o’okole’ tu paache’ taal uláak’ ba’alo’ob, je’el bix u ch’éenel u yanatal meyaj, u yantal talamilo’ob yóok’lal taak’in, u jelpajal ba’al tu tuukul wíinik úuchik u k’éexel kuxtal, je’el bix u yantal u jatsikubáaj máak, ichil uláak’ ba’alo’ob. Le beetike’, ka’alikil áalkabnaj u ja’abil 2021e’, ya’abach máak chi’ichnakchaj tumen talamilo’obe’ ma’ j sa’ato’obi’, láayli’ p’áat mina’an meyaj úuchik u yantal láaj k’a’alal ba’al.  

 

También te puede interesar:

-La depresión no es castigo, es enfermedad que requiere compañía

-Depresión postparto, un tema tabú que se habla poco

-Aumentan servicios de sicólogos por trastornos anímicos en Campeche

-Surgen opciones para apoyar a personas con problemas de salud mental en Yucatán

-El CBD como aliado en la lucha contra la depresión: un caso de éxito

-Ikil ya’abchaj máax ku lúubul u yóole’, káaj u yantal u múuch’ilo’ob áantaj ti’al u yáantal wíinik k’oja’an u tuukul

 

Xak'alutskíinsa'an tumen: Sasil Sánchez Chan