Especial: El nuevo oro verde
Tu ja’abil 1994, jts’a’ab k’ajóoltbil ti’ jump’éel xak’al xook meyajta’ab tumen Instituto Tecnológico de Chetumal, páais limóne’ ku kíinsik bakteryas, tumen kéen beeta’ak u ja’il ti’al uk’bil, yéetel kéen chokokíinsa’ak kex tak 80 graados sentiigradose’ ku beetik u jach talamtal neumonía kéen k’a’abéetkunsa’ak u le’, beyxan u yich citrus limonia. Le xak’al xook je’elo’ yaan u ch’a’abal tumen Universidad Intercultural Maya de Quintana Roo (Uimqroo) ti’al u beetik u nu’ukil u ts’a’akal k’oja’anilo’ob yéetel.
Lidia Esther Serralta Peraza, máax jo’olbesik u meyajil Salud y Desarrollo Comunitario, máax beetik xan u xka’ansajil ti’ u xookil Salud Comunitaria, tu jaatsil ts’aakil yéetel ts’aak xíiw tu najil xook Uimqrooe’, tu tsikbaltaj ba’ax xak’alta’ane’ ku ye’esik páais limone’ -leti’e’ mejentak yéetel mina’an u neek’o’-, u ch’a’amaj u moots ti’ rutáceas ch’i’ibal, ts’o’okole’ ku yáantaj ti’al ma’ u tsa’ayal neumoníai’.
“Tu k’iinilo’ob pak’be’en k’oja’ane’ ya’ab u k’a’abéetkunsa’al, tumen yaan ti’ bíitamina C, leti’e’ k’ajóolta’an beey citrus limonia wa limón”, beey úuchik u ya’alal tumen x-xak’al xook, ts’o’okole’ tu k’a’ajsaje’, xaak’ale’ beeta’ab tumen u xoknáalilo’ob Biología ti’ Instituto Tecnológico de Chetumal.
Máaxo’ob beet xaak’alile’, tu k’a’ajsaj, tu túuntajo’ob u ja’il le limono’, beey úuchik u yojéeltiko’ob ku kíinsik u baakteriasil tsa’aysik neumonía, leti’e’ streptococcus pneumoniae chíikpaj te’e xaak’al beeta’abo’.
“U xoknáalilo’ob Biología beetaj; táaka’an ichil u xaak’alil microbiología yanchaje’, tu’ux ila’ab ku kíinsik le bakteriaso’, ts’o’okole’ suuka’an u k’a’abéetkunsa’al kéen yanak wa ba’ax loobilajil tu yoot’el máak, tumen yéetel leti’ ku p’o’obol; láayli’ xan ku k’a’abéetkunsa’al kéen wáach’ak máak, tumen ku xa’ak’tal yéetel u refreeskoil kooláa, chúumuk kucharail máaisena, ts’o’okole’ ku yu’uk’ul, ti’al beyo’ u luk’il le íinfexiono’”, tu tsikbaltaj le xka’ansajo’.
Jets’a’an te’e xaak’alo’, ti’al u k’a’abéekunsa’ale’ ku yantal u chokokíinsa’al kex 80 graados sentigradóos u ja’il; ka’aj ke’et yéetel uláak’ ts’aako’ob je’el bix gentamicinae’, ila’ab láayli’ leti’ ku taal u ts’aej. Beyxan, tu ya’alaje’, úuchik u yantal pak’be’en k’oja’ane’ káaj u beeta’al té yéetel u le’ limón ti’al u beeta’al ti’al u yéensa’al u chokwil máak.
Xka’ansaje’ tu tsikbaltaj Uimqrooe’ táan u meyaj ti’al u ts’íibtik u nu’ukil u k’a’abéetkunsa’al xíiwo’ob ku meyaj ti’al ma’ u tsa’ayal k’oja’anilo’ob je’el bix se’en.
También te puede interesar:
-Costal de limón, hasta en 950 pesos en la Central de Abastos de Mérida
-Limón, el ''nuevo oro verde'', por los precios alcanzados
-El limón es el fruto más caro en Tulum: comerciantes
-Restauranteros de QRoo anticipan aumento de precios, por varios incrementos
-Estudio sobre uso del limón contra neumonía será retomado por la Uimqroo
Xak'alutskíinsa'an tumen: Sasil Sánchez Chan