de

del

Foto: Raúl Angulo Hernández

Le lunes máanika’, ka’aj k’a’ayta’ab bix yanik u meyajilo’ob u jaatsil 4 ti’ Tren Maya, ku yáalkab Izamal tak Cancún, máax jo’olbesik Instituto Nacional de Antropología e Historia, Diego Prieto, tu ya’alaje’ ichil noj meyajo’ob ku tukulta’ab u beeta’al ka’alikil u meyajta’al beje’, ti’ yaan u kúuchil e’esajil Museo de Sitio, tu yúuchben kaajil Chichén Itzá, Yucatán.

Beyxan, tumen le kúuchila’ leti’e’ ku jach xíimbalta’al ichil tuláakal u noj lu’umil Méxicoe’, yaan u tuukulil u beta’al uláak’ jump’éel kúuchil ti’al u k’a’amal wu’ulabo’ob; le je’ela’ jump’éel otel tu’ux kun ts’áabil 96 kwaartos, tu tséek u kúuchil Centro de Atención a Visitantes, kex 500 metróos náach ti’ le úuchben kaajo’.

Tu súutukil beeta’ab ja’atskab k’iinil tse’ek Palacio Nacionale’, meyajnáalo’ob táaka’ano’ob ti’ meyajo’ob ku beeta’ale’, tu ya’alo’obe’ ti’al u beeta’al otele’ yaan u k’a’abéetkunsa’al maanal 6 mil ektaareas, yéetel tukulta’an u ts’o’oksa’al ti’al u k’iinil 30 ti’ novimbre ti’ le ja’ab yaniko’ona’.  

 

En español: Las obras del tramo 4 del Tren Maya, museo y hotel en Chichén Itzá

Le kúuchila’, chéen jump’éel ti’ le wakp’éel tukulta’an u yantal tu chowakil bej táan u beeta’al ti’ le Tren Mayao’; le uláak’ otelo’obo’ ti’ kun yantalo’ob Edzná, Calakmul (Kaanpech), Nuevo Uxmal (Yucatán), Tulum (Quintana Roo) yéetel Palenque (Chiapas).
Máax jo’olbesik Fonatur, yéetel máax ti’ k’ubéenta’an u meyajil Tren Maya, Javier Maye’, tu ya’alaje’ le jaats bejila’ ku méek’tantik 239 kilómetróos dée a ka’akap’éel éelektrifikaada bejo’ob, ku yáalkab Izamal tak Cancún, tu chowakil bolonp’éel méek’tankaajo’ob, yéetel ti’ 17  u p’éel mejen kaajo’ob tu péetlu’umilo’ob Yucatán yéetel Quintana Roo.

Tu jaats bejil 4e’, máaxo’ob kun na’akalo’ob Trene’, yaan u béeytal u na’akalo’ob yéetel u yéemelo’ob  ti’ je’el máakalmáak ti’ le óoxp’éel éestasyono’ob kun ts’a’abil Chichen Itzá, Saki’ yéetel Cancún Aeropuerto, je’el bix xan ti’ jump’éel ti’ le ka’ap’éel páaradero yaan u ts’a’abal Nuevo Xcan yéetel Leona Vicario.

Maye’ tu ya’alaj tu baantail u éesatsyonil Cancún Aeropuerto yaan u beeta’al jump’éel kúuchil ti’al u ts’aatáanta’al bej yéetel jump’éel táayer, beyxan kocheeráa ti’al le bagono’obo’, yéetel tu ya’alaje’ tu jaatsil 4e’ yaan u k’a’abéetkunsa’al jump’éel miyoon 272 mil meetros kuubikóos balasto, 60 mil u tóoneladasil riel yéetel 858 mil durmientes táan u meyajta’al Umán, Yucatán.

Beey túuno’, ichil tuláakal le jaats bejilo’, Tren Mayae’ ts’o’ok beetik u yantal maanal 62 mil u p’éel meyajo’ob.  

Xak'alutskíinsa'an tumen: Sasil Sánchez Chan


Lo más reciente

Del manglar a la cancha, la narrativa del futbol cotidiano 'Lleno de balón', de Miguel Ángel Cocom

La obra logra entrelazar las vivencias y la vida barrial con la mística del deporte

Luis Antonio Canché Briceño

Del manglar a la cancha, la narrativa del futbol cotidiano 'Lleno de balón', de Miguel Ángel Cocom

Tráfico ilegal amenaza a la guacamaya verde

Fauna Nuestra

Miguel Améndola

Tráfico ilegal amenaza a la guacamaya verde

Una inadvertida despedida

Cada que el otoño se aproxima, recuerdo su partida

Cristóbal León Campos

Una inadvertida despedida

Cuando un colega se va

Noticias de otros tiempos

Felipe Escalante Tió

Cuando un colega se va