de

del

Foto: Raúl Angulo Hernández

Le lunes máanika’, ka’aj k’a’ayta’ab bix yanik u meyajilo’ob u jaatsil 4 ti’ Tren Maya, ku yáalkab Izamal tak Cancún, máax jo’olbesik Instituto Nacional de Antropología e Historia, Diego Prieto, tu ya’alaje’ ichil noj meyajo’ob ku tukulta’ab u beeta’al ka’alikil u meyajta’al beje’, ti’ yaan u kúuchil e’esajil Museo de Sitio, tu yúuchben kaajil Chichén Itzá, Yucatán.

Beyxan, tumen le kúuchila’ leti’e’ ku jach xíimbalta’al ichil tuláakal u noj lu’umil Méxicoe’, yaan u tuukulil u beta’al uláak’ jump’éel kúuchil ti’al u k’a’amal wu’ulabo’ob; le je’ela’ jump’éel otel tu’ux kun ts’áabil 96 kwaartos, tu tséek u kúuchil Centro de Atención a Visitantes, kex 500 metróos náach ti’ le úuchben kaajo’.

Tu súutukil beeta’ab ja’atskab k’iinil tse’ek Palacio Nacionale’, meyajnáalo’ob táaka’ano’ob ti’ meyajo’ob ku beeta’ale’, tu ya’alo’obe’ ti’al u beeta’al otele’ yaan u k’a’abéetkunsa’al maanal 6 mil ektaareas, yéetel tukulta’an u ts’o’oksa’al ti’al u k’iinil 30 ti’ novimbre ti’ le ja’ab yaniko’ona’.  

 

En español: Las obras del tramo 4 del Tren Maya, museo y hotel en Chichén Itzá

Le kúuchila’, chéen jump’éel ti’ le wakp’éel tukulta’an u yantal tu chowakil bej táan u beeta’al ti’ le Tren Mayao’; le uláak’ otelo’obo’ ti’ kun yantalo’ob Edzná, Calakmul (Kaanpech), Nuevo Uxmal (Yucatán), Tulum (Quintana Roo) yéetel Palenque (Chiapas).
Máax jo’olbesik Fonatur, yéetel máax ti’ k’ubéenta’an u meyajil Tren Maya, Javier Maye’, tu ya’alaje’ le jaats bejila’ ku méek’tantik 239 kilómetróos dée a ka’akap’éel éelektrifikaada bejo’ob, ku yáalkab Izamal tak Cancún, tu chowakil bolonp’éel méek’tankaajo’ob, yéetel ti’ 17  u p’éel mejen kaajo’ob tu péetlu’umilo’ob Yucatán yéetel Quintana Roo.

Tu jaats bejil 4e’, máaxo’ob kun na’akalo’ob Trene’, yaan u béeytal u na’akalo’ob yéetel u yéemelo’ob  ti’ je’el máakalmáak ti’ le óoxp’éel éestasyono’ob kun ts’a’abil Chichen Itzá, Saki’ yéetel Cancún Aeropuerto, je’el bix xan ti’ jump’éel ti’ le ka’ap’éel páaradero yaan u ts’a’abal Nuevo Xcan yéetel Leona Vicario.

Maye’ tu ya’alaj tu baantail u éesatsyonil Cancún Aeropuerto yaan u beeta’al jump’éel kúuchil ti’al u ts’aatáanta’al bej yéetel jump’éel táayer, beyxan kocheeráa ti’al le bagono’obo’, yéetel tu ya’alaje’ tu jaatsil 4e’ yaan u k’a’abéetkunsa’al jump’éel miyoon 272 mil meetros kuubikóos balasto, 60 mil u tóoneladasil riel yéetel 858 mil durmientes táan u meyajta’al Umán, Yucatán.

Beey túuno’, ichil tuláakal le jaats bejilo’, Tren Mayae’ ts’o’ok beetik u yantal maanal 62 mil u p’éel meyajo’ob.  

Xak'alutskíinsa'an tumen: Sasil Sánchez Chan


Lo más reciente

Un punto de quiebre: Capa de hielo de Groenlandia

Entre más calentamiento, más probable cruzar los límites para todos los sistemas

Cristina Carmona Isunza y Ornela De Gasperin Quintero

Un punto de quiebre: Capa de hielo de Groenlandia

SSP Yucatán localiza tres cráneos humanos en la carretera Telchac Puerto–Progreso

La dependencia no descarta la posibilidad de que los restos hayan sido extraídos de un cementerio

La Jornada Maya

SSP Yucatán localiza tres cráneos humanos en la carretera Telchac Puerto–Progreso

Juez pausará la orden de Trump contra la ciudadanía por nacimiento

La medida incluirá una suspensión de siete días para permitir una apelación

Ap

Juez pausará la orden de Trump contra la ciudadanía por nacimiento

Carlos, antes de ser estadio

Noticias de otros tiempos

Felipe Escalante Tió

Carlos, antes de ser estadio